Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky D. Z., proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 1997, č.j. 17 C 202/96-43, a ústně vyhlášenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 28. 1. 1999, č.j. 12 Co 538/97-61, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 14. 3. 1999 domáhá zrušení výše uvedených rozsudků Okresního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci bylo ve věci žalobkyně MUDr. E. F. proti žalované - nyní stěžovatelce - rozhodnuto tak, že žalovaná - stěžovatelka - je povinna strpět ve svém bytě číslo 5 v I. poschodí domu R. č. 22, číslo popisné 216, v Olomouci, výměnu celkem 6 oken v rozsudku blíže popsaných a vyvložkování komína, které bude provedeno ze stěny v obývacím pokoji, to vše do 30ti dnů od právní moci rozsudku.
Dále soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4.450,- Kč. Pokud jde o rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, stěžovatelka pouze uvedla, že byl ústně vyhlášen pod sp. zn. 12 Co 538/97. Ústavní soud ze spisu Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 17 C 202/96, zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 12 Co 538/97, nebyl dosud písemně vyhotoven a doručen účastníkům řízení. Podle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle ust. § 72 odst. 2 cit. zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Podmínky těchto ustanovení nejsou splněny. Opravným prostředkem proti rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 1997, č.j. 17 C 202/96-43, bylo odvolání, jež stěžovatelka podala. Rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání však dosud nebylo stěžovatelce doručeno, takže stanovená 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti nemohla běžet. Napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, zákonné náležitosti nesplňuje, neboť teprve doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci (§ 159 odst. 1 o.
s. ř.). Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popř. jejich zástupcům, do vlastních rukou (§ 158 odst. 2 o. s. ř.). To se však v souzené věci nestalo. Ústavní stížnost je proto podána předčasně. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh jako nepřípustný podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona odmítl.