Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Jaroslava Fenyka a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. J., 2) Z. J. a 3) M. D. J., zastoupených Mgr. Pavlem Mollerem, advokátem se sídlem Praha 1, Haštalská 27, proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 2. 2013, č. j. 40 Nt 1416/2013-74, a proti postupu Policie České republiky - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV, Expozitura Ústí nad Labem, spočívajícím v provedení domovní prohlídky na základě uvedeného příkazu, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Soudkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem rozhodla - na návrh vrchní státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze - tak, že nařídila domovní prohlídku, a to konkrétního rodinného domu, včetně prostor přináležejících k domu podezřelého J. J. a Z. J. V odůvodnění napadeného příkazu je rekapitulován obsah návrhu státní zástupkyně. Je vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně a poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. l, 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit stěžovatel a další tam uvedení podezřelí společně s dalšími osobami tím, že v období od 1.
1. 2008 do současné doby, s cílem získat neoprávněný nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty a neoprávněně snižovat zaklad daně pro výpočet daně z příjmu právnických či fyzických osob nejméně prostřednictvím tam uvedených společností vystavují dodavatelské společnosti fiktivní faktury na různé předměty fakturace dle předmětu činnosti té které společnosti, a které ve skutečnosti nebyly provedeny, a jež odběratelské společnosti zahrnují do svého účetnictví, čímž odběratelé neoprávněné uplatňují nadměrný odpočet DPH na vstupu a současně neoprávněně uplatňují výdaje za účelem snížení základu pro výpočet daňové povinnosti, kdy výše uvedeným jednáním mohlo dojít ke zkrácení DPH a DPPO, resp. DPFO, ke škodě České republiky ve výši nejméně 150.000.000 Kč. Dále je v napadeném příkaze podezřelá trestná činnost konkretizována ve vztahu ke stěžovateli č. 1): "...podezřelý J.
J. coby jednatel společnosti X, (dříve jako fyzická osoba J. J.) zajišťuje odebírání fiktivních faktur od podezřelého J. S., který zajišťuje fiktivní faktury přes jím ovládané společnosti. Poté, co jsou fiktivní faktury společností X proplaceny na účet vystavující společnosti, podezřelý J. S. zajistí výběr platby v hotovosti a tuto částku poníženou o provizi pro zapojené osoby předá podezřelému J. J..". Následně je v příkazu odůvodněna neodkladnost domovní prohlídky: "Vzhledem k závažnosti a konspirativnosti předmětné trestné činnosti je nutné důkazní materiály zajistit včas, protože pachatelé se převážně snaží o jejich zatajení a likvidaci stop, jakož i úschovu listinných dokumentů na místě pro policejní orgány neznámém.
Mimo jiné bylo z operativních úkonů zjištěno, že v reakci na šetření zahájené Finančním úřadem došlo k mazání údajů z PC podezřelého S., jejich zálohování na externí HDD a ke změně bezpečnostní schránky v bance na matku podezřelého, kde by měl být externí HDD uschován. S ohledem na výsledky dosavadního prověřování lze důvodně předpokládat, že o činnosti podezřelých vědí, nebo se na ní přímo podílí i další dosud neustanovené osoby, s jejichž pomocí by mohlo dojít k odstranění výše zmiňovaných věcí důležitých pro trestní řízení...
Dosud provedené prověřování umožnilo rozkrýt síť organizované skupiny... Cílem prohlídky je tedy zajištění listinných důkazů, případně důkazů v elektronické podobě, které jsou věcí důležitou pro trestní řízení, neboť budou sloužit v dalším řízení k prokázání výše popsané trestné činnosti...
vzhledem k výše uvedenému existuje důvodná obava, že v předmětném rodinném domě se mohou nacházet věci důležité pro trestní řízení zejména účetnictví, razítka, smlouvy, objednávky, fiktivní faktury a další dokumenty související s podnikatelskou činností fyzické osoby J. J. ... a to jak v listinné, tak v elektronické podobě, včetně výnosů z trestné činnosti... Domovní prohlídka bude provedena jako neodkladný úkon podle § 158. odst. 3 písm i) tr. řádu za podmínek uvedených v § 160 odst. 4 trestního řádu, neboť jeho odložením na dobu po zahájení trestního stíhání hrozí zničení nebo ztráta důkazu, které se v místech prohlídek mohou nacházet.".
Stěžovatelé v podstatě hlavně namítají, že nejsou uvedeny konkrétní důvody, že jde v jejich případě o neodkladný úkon (u domovní prohlídky). Dále namítají, že byly zajištěny i movité věci včetně finanční hotovosti, ačkoli stěžovatelka č. 2) při provádění domovní prohlídky původ těchto peněžních prostředků zdůvodnila.
Pravomoc Ústavního soudu je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky, že náprava jiným způsobem není možná. Tu je nutno uvést, že domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád; její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního je především věcí orgánů činných v trestním řízení, konkrétně obecných soudů. Ústavní soud v případě domovní prohlídky přistupuje k zásahu jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a tedy k porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci se však v dané věci nejedná.
Ústavní soud uvádí, že napadené příkazy k domovní prohlídce jsou odůvodněny jak v souladu s náležitostmi usnesení podle § 134 tr. řádu, tak i ve smyslu § 82 odst. 1 a 83 odst. 1 tr. řádu, které upravují konkrétní podmínky domovní prohlídky. V příkazu je popsán trestný čin, pro který se řízení vede, a objekty, jež mají být prohlídce podrobeny, jsou uvedeny přesnou adresou. Dále se v příkazu uvádí, že existuje podezření, že se v příslušných prostorách nacházejí konkrétní věci s trestnou činnosti související. V odůvodnění je podáván srozumitelný nástin trestné činnosti, jež je prověřována, a jsou specifikovány kategorie věcí důležitých pro trestní řízení, o nichž je důvodné podezření, že se v příslušné nemovitosti nacházejí. Ani z odůvodnění příkazu k prohlídce jiných prostor nevyplývá, že by se rozhodující orgán činný v trestním řízení nezabýval věcí dostatečně, či že by byl v posuzované institut prohlídky jiných prostor dokonce zneužit.
Podstatou ústavní stížnosti je námitka, že nejsou popsány konkrétní důvody, že jde o neodkladný úkon (u domovní prohlídky). Podle názoru stěžovatele je odůvodnění neodkladnosti tohoto úkonu uvedeno v jediném odstavci takto: "Domovní prohlídka bude provedena jako neodkladný úkon, neboť jeho odložením na dobu po zahájení trestního stíhání hrozí zničení nebo ztráta důkazů, které v místech prohlídek mohou nacházet.".
Tu však Ústavní soud dovozuje, že nelze opomíjet kontext tohoto souvětí. To obsahově navazuje na již předtím uvedené konkrétní údaje (srov. výše reprodukovanou část napadeného příkazu dotýkající se obsahově naplnění podmínky neodkladnosti domovní prohlídky). Na tom nic nemění ani to, že jde (patrně) o reprodukci návrhu státní zástupkyně. Pokud soud tyto konkrétnosti návrhu státní zástupkyně aproboval, bylo by formalistické trvat na jejich explicitním opakování. Tu postačí shrnutí podmínky neodkladnosti (se zjevným kontextuálním odkazem) tak, jak to učinil obecný soud. Ústavní soud zde odkazuje na následující vlastní judikaturu.
Kupříkladu v usnesení ze dne 2. března 2011, sp. zn. I. ÚS 3094/10 , Ústavní soud konstatoval: "I neodkladnost domovní prohlídky je dostatečně odůvodněna ("Realizací zajištění důkazů by však mohlo dojít ke zničení, zcizení nebo znehodnocení věcí důležitých pro trestní řízení a z tohoto důvodu je žádoucí provést domovní prohlídku jako neodkladný úkon..."); Ústavní soud k tomu poznamenává, že vzhledem k nebezpečí zničení, zcizení či znehodnocení důkazů, sama domovní prohlídka - z hlediska účelu trestního řízení - vskutku nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání.".
V usnesení ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. I. ÚS 394/11 , Ústavní soud uvedl: "neodkladnost domovní prohlídky je dostatečně odůvodněna v příkazu k domovní prohlídce, vydaným obecným soudem ("Soudce dospěl k závěru, že je zde nebezpečí, že by mohlo dojít ke zničení nebo ukrytí těchto dokladů, ale i dalších důkazů, které mohou vést k usvědčení pachatelů rozsáhlé trestné činnosti."). Ústavní soud k tomu poznamenává, že vzhledem k nebezpečí zničení, znehodnocení či ukrytí důkazů, sama domovní prohlídka - z hlediska účelu trestního řízení - nesnese odkladu (srov. obdobně například usnesení Ústavního soudu sp. zn. I.
ÚS 3094/10 ).".
V usnesení ze dne 8. dubna 2013, sp. zn. I. ÚS 4144/12 , Ústavní soud uvedl: "Tu Ústavní soud uvádí, že i neodkladnost domovní prohlídky (ve smyslu odložitelnosti na fázi po zahájení trestního stíhání) je sice spoře, leč dostatečně odůvodněna: napadené příkazy argumentují: "Věci, které mají být při prohlídce nalezeny, jsou totiž důležité pro řádný popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání.". Ústavní soud k tomu poznamenává, že vzhledem k nebezpečí zničení, zcizení, znehodnocení či ukrytí důkazů sama domovní prohlídka - z hlediska účelu trestního řízení - nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání (srov. obdobně například usnesení Ústavního soudu sp. zn. I.
ÚS 3094/10 či sp. zn. I. ÚS 394/11 ); přitom s příslušnými akciemi mohlo být právě takto postupováno (mohly být ukryty aj.).". V usnesení Ústavního soudu ze dne 22. června 2010, sp. zn. I. ÚS 867/10 , se uvádí: "Ústavní soud dodává, že neodkladnost domovní prohlídky byla explicitně vyargumentována v následující části návrhu státního zástupce k vydání příkazu k domovní prohlídce, kde se praví: "Jaké konkrétní opatření činili, dosud nebylo zjištěno. Tyto skutečnosti mohou být zjištěny ze zajištěné výpočetní techniky uvedené v tomto návrhu, případně listin zajištěných v průběhu domovní prohlídky.
Z předmětné výpočetní techniky také může být zajištěna e-mailová korespondence, kterou mezi sebou v rámci úpravy nabídky XY vedli...reálně hrozí, že osoba, u které by domovní prohlídka byla provedena později, by zničila předmětné materiály. V této souvislosti uvádím, že každý uživatel počítače může vymazat kterýkoliv soubor ze svého počítače, což také zdůvodňuje nutnost provedení domovní prohlídky. Z těchto skutečností také plyne neodkladnost domovní prohlídky, neboť hrozí zničení důkazů důležitých pro trestní řízení.".
Citovaná judikatura Ústavního soudu dopadá i na nyní posuzovanou věc, u níž je podmínka neodkladnosti domovní prohlídky odůvodněna ještě konkrétněji. Stěžovatelé sice poukazují na nález Ústavního soudu ze dne 25. srpna 2008, sp. zn. IV. ÚS 1780/07 , který však - v celém kontextu věci - jako argument v jejich prospěch neslouží. Bylo v něm totiž uvedeno: "Pokud v případě stěžovatelky nedošlo dosud k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, již samotný příkaz k provedení domovní prohlídky, jakožto nezbytný právní základ k její realizaci, musel být v předmětném trestním řízení tudíž vydán s odůvodněním i toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 tr.
řádu), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce. Pakliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, trpí příkaz k domovní prohlídce závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva stěžovatelky bezprostředně dotýká.". Leč, jak bylo výše vysvětleno, v nyní posuzované věci je z odůvodnění příkazu seznatelné, na podkladě jaké konkrétní argumentace byla shledána podmínka neodkladnosti domovní prohlídky za naplněnou (to včetně převzetí argumentace návrhu státního zástupce, na jehož relevanci ostatně citovaný nález poukazuje).
Druhý nález Ústavního soud ze dne 10. března 2011, sp. zn. II. ÚS 3073/10
- na který stěžovatelé poukazují - na případ stěžovatelů nedopadá. Vždyť v citovaném nálezu se především praví, že "Napadený příkaz k domovní prohlídce vůbec neuvádí, že by se mělo jednat o úkon neodkladný a neopakovatelný, natož z jakých důvodů.". Již proto tedy nejde o srovnatelný případ s nynější věcí (srov. text výše).
Konečně, pokud stěžovatelé namítají, že byly bezdůvodně zajištěny i finanční prostředky, Ústavní soud poukazuje na to, že soud v napadeném příkaze na tuto eventualitu poukázal v podobě případných výnosů z trestné činnosti. Na tom nic nemění ani námitka, že stěžovatelka č. 2) při provádění prohlídky zdůvodnila původ těchto peněz, neboť jde zatím toliko o rovinu jejího tvrzení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. července 2013
Ivana Janů, v. r. předsedkyně senátu