Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 1537/23

ze dne 2023-08-08
ECLI:CZ:US:2023:1.US.1537.23.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti Ing. Bohuslava Balcara, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 64 Co 37/2023-85 ze dne 7. 3. 2023 a rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 8 C 94/2022-49 ze dne 23. 11. 2022, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. U obecných soudů se stěžovatel po soudním exekutorovi jakožto žalovaném domáhal přiznání peněžitého plnění z titulu bezdůvodného obohacení či náhrady škody. To mělo vzniknout dle tvrzení stěžovatele na základě nesprávného postupu soudního exekutora v exekučním řízení. Okresní soud v Chebu nicméně konstatoval, že stěžovatel nemá na zaplacení peněžitého plnění nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení, ani z titulu náhrady škody, a proto žalobu zamítl. Tomuto závěru přisvědčil i odvolací soud a rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

2. Ústavní stížností stěžovatel rozporuje závěry obecných soudů ve vztahu k institutu náhradního doručení a poukazuje na to, že k nastoupení jeho účinků v konkrétní věci nemohlo dojít. Byla tak dle stěžovatele státní moc uplatněna mimo meze zákona, a tedy v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Dle mínění stěžovatele obecné soudy pochybily i tím, že činnost soudního exekutora na základě (údajně) řádně nedoručeného exekučního příkazu posoudily jako výkon veřejné moci. V návaznosti na to nesprávně vyloučily možnost domáhat se náhrady škody přímo u žalovaného.

3. Ústavní soud uvádí, že nejprve je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a zda jsou vůbec dány podmínky pro její projednání.

4. V konkrétním případě ústavní stížnost zákonem dané podmínky nesplňovala, neboť nebyla naplněna podmínka dle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, spočívající v povinném zastoupení stěžovatele advokátem před zdejším soudem. Ústavní soud proto stěžovatele vyzval přípisem ze dne 20. 6. 2023 k odstranění zjištěné vady. Vedle informace, jak vadu návrhu odstranit, bylo součástí přípisu rovněž poučení, že neodstranění vady ve stanovené lhůtě je dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti.

5. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 24. 6. 2023. Na tuto výzvu reagoval sdělením doručeným zdejšímu soudu dne 7. 7. 2023, ve kterém sice informoval o převzetí věci advokátkou, nicméně neposkytl žádné její identifikační údaje a ani nepožádal o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti. Nakonec stěžovatel ve stanovené lhůtě, která marně uplynula ke dni 24. 7. 2023, vytýkanou vadu neodstranil.

6. Vzhledem k tomu, že vada podání nebyla stěžovatelem ani k dnešnímu dni odstraněna, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. srpna 2023

Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj