Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu K. K., zastoupené Mgr. Janem Polákem, advokátem sídlem Komunardů 1091/36, Praha 7, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 č. j. 1 ZN 3013/2023-23 ze dne 10. dubna 2024 a usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha I, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 2. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPA-320678-84/TČ-2023-001172 ze dne 5. března 2024, takto: Návrh se odmítá.
1. Navrhovatelka se domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž měly orgány veřejné moci zasáhnout jejího práva zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Policejní orgán věc odložil, neboť podle něj nejde o podezření ze spáchání trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Následnou stížnost navrhovatelky státní zástupkyně jako nedůvodnou zamítla.
2. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci. Zásah Ústavního soudu přichází v úvahu až v případě věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem.
3. V případě zamítnutí stížnosti proti odložení věci lze postupovat podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů ("zákon 283/1993 Sb."), v němž je upraven dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci. Žádost o výkon dohledu je obecně účinným opravným prostředkem pro toho, kdo namítá vady v řízení, v němž měl být obětí spáchaného trestného činu. Není-li využita žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky nápravy [viz nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. března 2015 (N 51/76 SbNU 691)].
4. Dříve, než soudce zpravodaj v této věci rozhodl, doručila navrhovatelka Ústavnímu soudu přípis Nejvyššího státního zastupitelství č. j. 1 NZN 3188/2024-11 ze dne 6. června 2024, z něhož je patrné, že podala podnět podle § 12 odst. 3 zákona 283/1993 Sb. Jelikož nejde o výše popsanou žádost o dohled, byla věc postoupena k posouzení příslušnému státnímu zastupitelství.
5. Z výše uvedeného pak plyne, že předložený je návrh nepřípustný (předčasný), a proto jej soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. června 2024
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj