Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala, soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Pavla Linharta, zastoupeného Mgr. Jiřím Čechem, advokátem se sídlem Otakarova 1427/41, České Budějovice, proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 598/2023-169 ze dne 31. 5. 2023 a Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 27 Nc 1002/2022-152 ze dne 25. 4. 2023, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Okresní soud v Českých Budějovicích nařídil proti stěžovateli usnesením č. j. 27 Nc 1002/2022-72 ze dne 25. 5. 2022 předběžné opatření, týkající se užívání dvou pozemků v katastrálním území Jivno. Okresní soud následně vydal z důvodu zjevné nesprávnosti v záhlaví označené opravné usnesení, kterým usnesení o nařízení předběžného opatření opravil tak, že namísto označení "pozemek parc. č. X1, k.ú. Jivno" se uvádí: "pozemek parc. č. St. X1, k.ú. Jivno", a namísto označení: "pozemek parc. č. X2 k.
ú. Jivno" se uvádí: "pozemek parc. č. St. X2, k.ú. Jivno". Správné označení pozemků je zjevné z příslušného výpisu z katastru nemovitostí ("KN"), nedopatřením však byly ve výrocích usnesení o nařízení předběžného opatření ve specifikaci pozemků vynechány zkratky "St." (a čárky za parcelními čísly). K odvolání stěžovatele Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil opravné usnesení okresního soudu. Podle krajského soudu byla oprava vynucena zjevnou nesprávností, neboť pozemky původního (nesprávného) označení nejsou v katastru nemovitostí vedeny; součástí pozemků jsou totiž stavby, což je zřejmé z výpisu z KN a také z k usnesení přiložené ortofoto mapy.
Účastníkům zřízení muselo být ze všech okolností a podkladů zřejmé, o jaké pozemky v řízení jde.
2. Proti v záhlaví uvedenému (opravnému) usnesení okresního soudu a usnesení krajského soudu brojí včasnou a přípustnou ústavní stížností stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, s tvrzením, že jimi byl porušen čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Stěžovatel zejména namítá, že aby se jednalo o zjevnou nesprávnost, kterou může soud opravným usnesením opravit, měla by vyplývat z rozporu obsahu návrhu na vydání předběžného opatření a výroků usnesení o jeho nařízení. Jelikož návrh neobsahoval označení pozemků v opraveném znění, nemůže soud tuto chybu napravit ani na žádost navrhovatelů. Zákon v tomto ohledu cílí na opravu zjevných nesprávností způsobených soudem, nikoli účastníkem řízení. Řízení o vydání předběžného opatření je pravomocně skončeno a týkalo se jiných pozemků, než těch uvedených v opravném usnesení okresního soudu. Pakliže navrhovatelé měli v úmyslu navrhnout vydání předběžného opatření k jiným pozemkům, měli tak učinit novým návrhem.
4. Ústavní soud není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy) a nepřísluší mu dozor nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.
5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
6. Stěžovatel bez ústavněprávní argumentace polemizuje se závěrem obecných soudů, aniž by věcně vysvětlil, v čem konkrétně měli navrhovatelé označit pozemky nesprávně tak, aby okresním soudem opravené označení ve skutečnosti specifikovalo pozemky jiné. Není úkolem Ústavního soudu, aby potřebnou argumentaci za stěžovatele domýšlel. Nadto je-li z napadených rozhodnutí zřejmé, že u specifikace pozemků došlo pouze k písařské chybě. Skutečnost, že je řízení o vydání předběžného opatření pravomocně skončeno, není rozhodná; účelem opravných usnesení je právě zajistit správnost rozhodnutí, ať už nabylo právní moci či nikoli. Kdyby snad usnesení okresního soudu o nařízení předběžného označení opravdu odkazovalo na jiné existující pozemky, pak ani v tomto ohledu stěžovatel neprokázal, že by vlastnil dvoje pozemky identického parcelního čísla v témže katastrálním území - jedny se stavbou a jedny bez stavby. Není proto zřejmé, čeho se vlastně stěžovatel chtěl domoci.
7. Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. července 2023
Pavel Šámal, v. r. předseda senátu