Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti AGRO Aktivity s. r. o., sídlem Hřebíkova 1873/6, Praha 12 - Modřany, zastoupené Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem, sídlem Na Příkopě 583/15, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 107/2023-43 ze dne 26. dubna 2024 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 77 A 35/2022-151 ze dne 29. března 2023, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, a města Nalžovské Hory, sídlem Stříbrné Hory 104, Nalžovské Hory, Policejního prezidia České republiky, sídlem Strojnická 935/27, Praha 7 - Holešovice, a obchodní společnosti Ariamed s. r. o., sídlem Kolinec 233, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Včasnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu")]. Tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti, jejího doplnění, příloh a vyžádaného spisu Krajského soudu v Plzni ("krajský soud") sp. zn. 77 A 35/2022 se podává, že rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje ("krajské ředitelství")
č. j. KRPP-6812-55/ČJ-2020-0305IZ ze dne 24. srpna 2021 ve znění opravného rozhodnutí č. j. KRPP-6812-61/ČJ-2020-0305IZ ze dne 20. října 2021 bylo třetí vedlejší účastnici povoleno provozování střelnice Sedlečko - Stará Pískovna. Toto rozhodnutí napadl první vedlejší účastník odvoláním, které druhý vedlejší účastník rozhodnutím č. j. PPR-34952-8/ČJ-2021-990450 ze dne 6. dubna 2022 zamítl a rozhodnutí krajského ředitelství potvrdil. Proti rozhodnutí druhého vedlejšího účastníka podal první vedlejší účastník žalobu ke krajskému soudu. Krajský soud napadeným rozsudkem rozhodnutí druhého vedlejšího účastníka zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek krajského soudu napadla stěžovatelka (v řízení před krajským soudem osoba zúčastněná na řízení podle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů) kasační stížností. Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem kasační stížnost zamítl.
3. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu.
4. Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 téhož zákona). V uvedených ustanoveních se odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.
5. Ústavní soud proto v minulosti opakovaně jako nepřípustné odmítl ústavní stížnosti za situace, kde existovalo pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však věc nebyla ukončena, nýbrž byla vrácena soudu či jinému orgánu veřejné moci k dalšímu řízení [srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 125/06
ze dne 30. března 2006,
sp. zn. IV. ÚS 3256/10
ze dne 4. ledna 2011,
sp. zn. III. ÚS 256/11
ze dne 16. února 2011,
sp. zn. IV. ÚS 1743/20
ze dne 25. srpna 2020 nebo
sp. zn. III. ÚS 9/24
ze dne 22. ledna 2024; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Uvedené závěry se uplatní také v situaci, kdy osoba zúčastněná na řízení napadne ústavní stížností rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí její kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu, a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1152/24
ze dne 10. května 2024).
6. Tak je tomu i v nyní posuzované věci, kdy stěžovatelka brojí proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o mimořádném opravném prostředku, který potvrzuje správnost kasačního rozhodnutí krajského soudu (rovněž stížností napadeného). Tímto rozhodnutím však řízení skončeno nebylo, neboť před správními orgány (konkrétně před druhým vedlejším účastníkem) probíhá stále řízení, v jehož rámci bude mít stěžovatelka možnost plně využít všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, event. i včetně ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je tak podána předčasně a je nepřípustná. Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud v usneseních sp. zn. I. ÚS 1308/17
ze dne 22. května 2017,
sp. zn. III. ÚS 152/19
ze dne 22. října 2019 nebo
sp. zn. II. ÚS 444/21
ze dne 29. března 2021, která se týkala obdobných (procesních) situací. Na uvedeném závěru nemění nic ani výjimečné připuštění ústavní stížnosti proti kasačním rozhodnutím [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/11
ze dne 21. února 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.)]. Tato výjimka je vázána na uplatnění námitek směřujících k samotnému řízení o procesním prostředku, v němž bylo vydáno kasační rozhodnutí (např. k posouzení včasnosti či přípustnosti tohoto prostředku), tedy námitek vůči takovým procesním pochybením, jejichž odstranění nelze docílit jinak než zrušením uvedeného rozhodnutí (srov. body 28 až 30 odůvodnění uvedeného nálezu). Tak tomu ale není, jsou-li ústavní stížností rozporovány pouze právní závěry obsažené v kasačním rozhodnutí, jež zavazují soudy nižšího stupně v dalším řízení [srov. nález sp. zn. II. ÚS 2371/11
ze dne 18. září 2012 (N 159/66 SbNU 373)].
7. Ústavní soud dále posoudil, zda nejsou naplněny podmínky pro použití § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo pokud v řízení o podaném opravném prostředku podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma. Ústavní soud naplnění žádné z uvedených podmínek neshledal. Ostatně ani sama stěžovatelka přesah vlastních zájmů nebo značné průtahy v řízení, kterými by mu vznikala vážná či neodvratitelná újma, netvrdí.
8. Ústavní soud dodává, že v dané věci nedošlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), jelikož Ústavní soud bude případně povolán zabývat se zásahem do ústavně zaručených práv stěžovatelky (teprve) v rámci přezkumu pravomocného rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno a ohledně kterého budou vyčerpány veškeré zákonem garantované procesní prostředky obrany. Ačkoliv je ústavní stížnost zásadně přípustná jen proti konečnému rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), není tím vyloučeno, aby se v rámci jeho přezkumu uplatnily námitky směřující nejen k tomuto rozhodnutí, nýbrž i k celému dosavadnímu průběhu řízení. Vlastní ústavněprávní posouzení se tak může týkat i všech předchozích rozhodnutí, jež byla v tomto řízení vydána, včetně kasačního rozsudku krajského soudu, aniž by bylo podstatné, že přímo proti nim ústavní stížnost nyní přípustná není (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2371/11
ze dne 18. září 2012 (N 159/66 SbNU 373)].
9. Ústavní soud z výše popsaných důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. července 2024
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka