Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 1855/16

ze dne 2016-07-12
ECLI:CZ:US:2016:1.US.1855.16.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Karla Šimko, právně zastoupeného Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Plzeňská 2095/150, Praha 5, jímž se domáhal vyslovení toho, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívající v nezákonném rozhodování Okresního soudu v Ostravě, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Uvedenému postupu krajského státního zastupitelství se stěžovatel rozhodl čelit předmětnou ústavní stížností, jíž se domáhá vyslovení toho, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívající v nezákonném rozhodování Okresního soudu v Ostravě.

Z předmětné ústavní stížnosti a zejména pak z jejího stížnostního petitu vyplývá, že se stěžovatel ničeho takového nedomáhá a požaduje pouze vyslovení tzv. akademického výroku, v němž by Ústavní soud konstatoval, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Za situace, kdy stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl tzv. akademickým výrokem, jehož vydáním by se situace stěžovatele nikterak nezměnila, Ústavní soud opakovaně konstatoval, že ústavní stížnost sice plní kromě funkce subjektivní ochrany základních práv a svobod do značné míry i funkce objektivní, nicméně ani tato skutečnost nemůže znamenat, že by mohla důvodně směřovat proti neaktuálním zásahům do základních práv ve výše uvedeném smyslu (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 411/05 ze dne 12. 3. 2007 nebo usnesení sp. zn. IV. ÚS 2935/11 ze dne 9. 11. 2011). "Akademický" výrok je tak smysluplný tehdy, jestliže je způsobilý mít konkrétní praktický význam pro právní postavení stěžovatele, což v projednávaném případě očekávat nelze.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 12. července 2016

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj