Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: EUROINVESTMENT BANKING, s. r. o., se sídlem Praha 8, Pobřežní 224/20, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Praha 5, Elišky Peškové 735/15, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2010, čj. 29 Co 515/2009 - 146, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka vede polemiku se závěrem Městského soudu v Praze o charakteru dokladu (faktury), který jí byl zaslán žalobcem na plnění, odpovídající žalované částce. Městský soud dospěl k závěru, že tento doklad obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 28 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., a stěžovatelka je tedy povinna žalobci poskytnout příslušné plnění. Stěžovatelka naopak tvrdí, že se nejedná o fakturu, která by splňovala podmínky pro splatnost plnění, sjednaného mezi stěžovatelkou a žalobcem.
Ústavní soud ve své judikatuře zastává důsledně stanovisko, podle něhož skutková polemika není způsobilá sama o sobě založit dotčení ústavních práv, neboť přehodnocovat dokazování provedené obecnými soudy, ve smyslu činění odlišných skutkových závěrů s eventuálními závěry o přisouzení jiné váhy tomu či onomu provedenému důkazu, jakož i hodnocení celkové důkazní situace, Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší. Ústavní stížnost nelze považovat za prostředek, pomocí kterého by Ústavní soud měl přehodnocovat právní závěry obecných soudů, jen proto, že s nimi stěžovatelé nesouhlasí. Ústavní soud je povolán k rozhodování o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci, jen pokud zasáhly do ústavně zaručených základních práv a svobod.
V posuzované věci tedy Ústavní soud neshledal, že by se odvolací soud dopustil pochybení, která by měla za následek porušení shora uvedených ústavně zaručených práv stěžovatelky. Odvolací soud logicky přesně posoudil povahu předmětného sporného dokladu (faktury), svůj závěr opřel o dostatečné dokazování a aplikoval příslušná zákonná ustanovení k věci se vztahující. Jeho postupu tedy nelze ze strany Ústavního soudu nic vytknout. Jelikož Ústavní soud neshledal existenci žádného zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky, odmítl její ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 24. srpna 2010
Vojen Güttler, v. r. předseda I. senátu Ústavního soudu