Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 1889/24

ze dne 2024-07-10
ECLI:CZ:US:2024:1.US.1889.24.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelky V. S., zastoupené J. H., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. dubna 2024 č. j. 29 Co 186/2020-1453, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. dubna 2024 č. j. 29 Co 186/2020-1453 bylo zrušeno ustanovení J. H. opatrovníkem stěžovatelky a pro dané řízení jí byl opatrovníkem ustanoven advokát Mgr. Petr Horáček, LL.M. Současně byl zamítnut návrh stěžovatelky, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.

2. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka, resp. její dosavadní opatrovník J. H. ústavní stížnost doručenou Ústavnímu soudu 28. června 2024. V ní mimo jiné uvedla, že vzhledem ke specifickým okolnostem věci ji považuje za včasnou, "byť není dodržena dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti."

3. Ústavní soud proto dotazem u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ověřil tvrzení stěžovatelky. Z doručenek vyplývá, že napadené usnesení bylo dosavadnímu opatrovníkovi stěžovatelky doručeno 12. dubna 2024, novému opatrovníkovi 9. dubna 2024, dnem 12. dubna 2024 tedy nabylo právní moci. Ze sdělení krajského soudu dále vyplývá, že dovolání k Nejvyššímu soudu nebylo podáno; krajský soud doplnil, že poučení o přípustnosti dovolání v napadeném usnesení není správné.

4. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta je propadná; s jejím uplynutím právo k podání ústavní stížnosti zaniká a k jejímu prodloužení nemá Ústavní soud ani jiný orgán pravomoc.

5. Ústavní soud dospěl k jednoznačnému závěru, že ústavní stížnost je opožděná. Z důvodů procesní efektivity se proto již nezabýval podstatně složitějšími otázkami, zda byla ústavní stížnost podána oprávněnou osobou (vzhledem k tomu, že J. H., který ji jménem stěžovatelky podal, již podle napadeného usnesení jejím opatrovníkem v tomto řízení není) a zda je přípustná, tedy zda byly - i s ohledem na tvrzené nesprávné poučení o přípustnosti dovolání - vyčerpány procesní prostředky k ochraně práva.

6. Je totiž mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že posledním dnem zákonné dvouměsíční lhůty pro podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu byla středa 12. června 2024. Ústavní stížnost podaná elektronicky 28. června 2024 tak byla podána po lhůtě stanovené zákonem, čehož si je ostatně stěžovatelka, resp. její dosavadní opatrovník vědom.

7. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. července 2024

Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj