Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. K., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2011 č. j. 1 Co 244/2011-17 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. 23 C 166/2011-9, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.
Stěžovatel se již v minulosti několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorněn s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 1971/08 , sp. zn. III. ÚS 2748/08 a konečně i odložení stěžovatelovy ústavní stížnosti, evidované pod sp. zn. III. ÚS 2140/08 , kde je povinnost povinného zastoupení advokátem také zmíněna).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1489/09 ).
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. května 2012
Vojen Güttler soudce zpravodaj