Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky A. B. (jedná se o pseudonym), zastoupené opatrovnicí C. D. (jedná se o pseudonym), právně zastoupené JUDr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Křížkové schody 67, Mladá Boleslav, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 12. května 2025 č. j. 2 ZN 218/2025-9, a usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mělník, Oddělení obecné kriminality ze dne 7. dubna 2025 č. j. KRPS-52804-46/TČ-2025-010671, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.
2. Stěžovatelka, která je osobou s psychickým postižením, podala prostřednictvím své opatrovnice-matky trestní oznámení proti svému bývalému partnerovi s tvrzením, že se měl na ní dopustit trestného činu znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Výše označený policejní orgán dospěl k závěru, že nejde o podezření z trestného činu, neboť nebyly zjištěny skutečnosti tomu nasvědčující, a v záhlaví citovaným napadeným usnesením věc odložil. K obdobnému závěru dospěla rovněž státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku, která o stěžovatelkou podané stížnosti rozhodla tak, že ji jako nedůvodnou zamítla.
3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V případě stěžovatelky tomu tak není.
4. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Posuzovaná ústavní stížnost směřuje proti usnesení o odložení trestního oznámení a proti usnesení dozorového státního zastupitelství, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení policejního orgánu. Stěžovatelka však měla dále k dispozici jako účinný prostředek ochrany podnět k výkonu dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Toho však stěžovatelka nevyužila, resp. to netvrdí ani neprokazuje v ústavní stížnosti nebo přiložených listinách. Ústavní stížnost je proto nepřípustná (srov. např. usnesení ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. II. ÚS 417/25 a tam citovaná judikatura).
5. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2025
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka