Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Miroslava Slezáka a Miloše Syrového, zastoupených Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018 č.j. 30 Cdo 4904/2017-347, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Ústavní soud zásadně nepřezkoumává vlastní obsah procesního rozhodnutí dovolacího soudu o nepřípustnosti dovolání. Posouzení obsahu dovolání a v něm obsažených námitek je především věcí úvahy Nejvyššího soudu. Kasační pravomoc Ústavního soudu přichází v úvahu teprve tehdy, pokud by rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání vykazovalo rysy protiústavnosti, např. pro svévoli, nedostatek odůvodnění či jiných ústavní úrovně dosahujících vad vytyčených dostupnou judikaturou Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. II.
ÚS 2888/12 ze dne 13. 9. 2012, dostupné stejně jako další citovaná judikatura Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz). V projednávaném případě Nejvyšší soud uvedl důvody, pro které nepovažuje dovolání za přípustné. Stěžovatel jednak nedosáhl na finanční limit pro podání dovolání daný ustanovením § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a jednak podal dovolání proti pozitivnímu výroku, jímž nejsou jeho práva poškozována. Z ústavněprávního hlediska tak není Nejvyššímu soudu čeho vytknout.
Za nastíněného stavu věci se nabízí úvaha o správnosti poučení, kterého se stěžovateli dostalo u odvolacího soudu, jemuž musely být skutečnosti rozhodné pro přípustnost dovolání zřejmé. Nicméně za situace, kdy stěžovatel napadl ústavní stížností toliko usnesení Nejvyššího soudu a předchozí rozhodnutí nižších obecných soudů k návrhu alespoň nepřiložil, není dán Ústavnímu soudu formálněprávní prostor, aby námitky stěžovatele týkající se věci samé podrobil ústavněprávnímu přezkumu.
Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. listopadu 2018
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu