Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jany Kasarové, zastoupené JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem Štefánikova 48, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2020, č. j. 62 Co 102/2020-522, a návrhu na zrušení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění zákona č. 182/2018 Sb., o soudních poplatcích, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2019, č. j. 21 C 101/2016-420, byla žaloba stěžovatelky zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka odvolání, přičemž usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2019, č. j. 62 Co 236/2019-452, bylo stěžovatelce osvobození od soudních poplatků odňato. Z toho důvodu podala stěžovatelka dne 28. 12. 2019 a 28. 1. 2020 novou žádost o osvobození od soudních poplatků, o níž bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1.
2020, č. j. 21 C 101/2016-499, tak, že se řízení zastavuje, a to pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. K podanému odvolání rozhodl městský soud ústavní stížností napadeným usnesením tak, že se rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzuje. V odůvodnění poukázal Městský soud na skutečnost, že stěžovatelka neuvedla žádné nové skutečnosti, které by nastaly od právní moci usnesení, jímž došlo k odejmutí osvobození od soudních poplatků (tj. od 12. 9. 2019) do podání nové žádosti o osvobození od soudních poplatků (tj. do 28.
12. 2019, resp. do 28. 1. 2020). Stěžovatelka je toho názoru, že shora popsaným postupem obecných soudů došlo k zásahu do jejích základních práv a svobod, jež jsou jí garantovány čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod.
sp. zn. III. ÚS 224/98 , Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.
V souvislosti s projednávaným návrhem je Ústavní soud toho názoru, že z ústavněprávního hlediska není Městskému soudu čeho vytknout. Je tomu tak proto, že jmenovaný soud se řádně zabýval tím, zda v rozhodné době, tj. od 12. 9. 2019 do 28. 12. 2019, resp. do 28. 1. 2020, došlo k takové změně majetkových poměrů na straně stěžovatelky, jež by osvobození od soudních poplatků odůvodňovaly. Jelikož však taková změna prokázána nebyla, nelze Městskému soudu v Praze klást k tíži, že výrok soudu prvního stupně potvrdil. Pokud stěžovatelka nesouhlasila s rozhodnutím o odnětí osvobození od soudních poplatků, nic jí nebránilo v tom, aby toto rozhodnutí napadla v odpovídající lhůtě ústavní stížností.
Z ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu a "sdílí osud" ústavní stížnosti. Návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů proto Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. srpna 2020
Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu