Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 232/04

ze dne 2005-04-14
ECLI:CZ:US:2005:1.US.232.04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

I.ÚS 232/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. J. V., zastoupeného advokátem Mgr. et Mgr. V. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2003, č. j. 54 Cm 40/2000-30, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2003, č.j. 14 Cmo 104/2003-45, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2004, č.j. 29 Odo 724/2003-63, t a k t o : Řízení se z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení shora uvedených usnesení, neboť se domnívá, že obecné soudy jej zkrátily na jeho ústavně zaručeném právu na spravedlivý proces zakotveném v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (dále jen "Úmluva"). Obecné soudy, které prý navíc neodůvodněně vycházely z tvrzení vedlejšího účastníka (poznámka: Investičního fondu energetiky, a.s.), nerespektovaly princip rovnosti stran ve smyslu ustanovení § 18 o.s.ř., čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 37 odst. 3 Listiny. Dle stěžovatele dále došlo k porušení jeho vlastnického práva a souvisejících majetkových práv zakotvených v čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu č.1 k Úmluvě a konečně práva na dodržení ústavního principu, že nikdo nemůže být nucen k plnění povinností jiného či za jiného bez svého souhlasu ve smyslu čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR.

Dopisem ze dne 5. 4. 2005 stěžovatel prostřednictvím právního zástupce oznámil Ústavnímu soudu, že ústavní stížnost podanou proti výše uvedeným usnesením bere v celém rozsahu zpět, "a to s ohledem na následné odstranění důvodů pro její podání ze strany vedlejšího účastníka". Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud řízení o předmětné ústavní stížnosti zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proto Ústavní soud dle ustanovení § 77 za použití ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o podané ústavní stížnosti zastavil. Výrok o nákladech řízení - tak jak navrhl stěžovatel - nepřipojil, neboť každý účastník si hradí náklady řízení sám ex lege (§ 62 odst. 3 cit. zákona).

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. dubna 2005

JUDr. Ivana Janů v.r. předsedkyně senátu Ústavního soudu