Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2017 č. j. 30 Cdo 1519/2017-167, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu byla dne 2. srpna 2017 doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2017 č. j. 30 Cdo 1519/2017-167.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V předmětné věci ústavní stížnost stěžovatele náležitosti tohoto zákona nesplňovala. Stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15
,
sp. zn. II. ÚS 292/16
,
sp. zn. II. ÚS 293/16
,
sp. zn. I. ÚS 879/16
,
sp. zn. II. ÚS 1616/16
,
sp. zn. I. ÚS 1778/16
,
sp. zn. II. ÚS 1779/16
). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
5. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16
,
sp. zn. II. ÚS 2506/16
,
sp. zn. II. ÚS 2997/16
,
sp. zn. II. ÚS 3787/16
,
sp. zn. III. ÚS 3875/16
,
sp. zn. II. ÚS 114/17
,
sp. zn. II. ÚS 302/17
,
sp. zn. IV. ÚS 303/17
,
sp. zn. III. ÚS 304/17
,
sp. zn. I. ÚS 712/17
,
sp. zn. III. ÚS 1057/17
,
sp. zn. III. ÚS 1358/17
,
III. ÚS 2425/17
,
IV. ÚS 2426/17
, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. srpna 2017
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj