Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2008, č. j. 25 Cdo 4680/2008-538, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatele.
Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je účastník řízení před Ústavním soudem povinen být zastoupen advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Vzhledem k tomu, že návrh stěžovatele trpěl (mj.) vadou spočívající v neexistenci zastoupení advokátem, byl stěžovatel dne 16. 2. 2009 vyzván k odstranění vad svého podání s poučením, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud neodstraní vady ve lhůtě 21 dnů od doručení této výzvy. Ve výzvě bylo mj. uvedeno, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci Ústavním soudem. Tato výzva byla stěžovatelem převzata dle doručenky dne 17. 2. 2009. Ústavní soud konstatuje, že soudcovská lhůta určená k odstranění nedostatků stěžovatelova podání uplynula marně, neboť je stěžovatel přes poučení o možných následcích neodstranil.
Ústavní soud tak přistoupil k aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, dle kterého soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
K tomu Ústavní soud dodává, že stěžovatel adresoval po obdržení výzvy k odstranění vad svého podání Ústavnímu soudu více dalších vlastnoručně psaných podání, stěží čitelných a srozumitelných. Jestliže snad měla být jejich obsahem (mj.) žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad svého podání, Ústavní soud důvody pro její prodloužení neshledal (§ 63 zákona o Ústavním soudu, § 55 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Ústavní soud totiž přihlédl především ke skutečnosti, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu v minulosti více ústavních stížností, které jsou již vyřízeny. V rámci řízení o těchto stížnostech byl stěžovatel opakovaně (marně) vyzýván k odstranění vad návrhu ( IV. ÚS 113/03
,
IV. ÚS 299/03
) a je mu tedy již delší dobu známo, že v řízení před Ústavním soudem je povinen být zastoupen advokátem. Rovněž v usnesení sp. zn. I. ÚS 114/03
byla stěžovateli sdělena informace o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem ["Protože stížnost nebyla způsobilá věcného projednání, neshledal Ústavní soud účelným znovu vyzývat stěžovatele k odstraňování vad jeho návrhu, které spočívaly mj. v absenci právního zastoupení (§ 30 odst. 1 zákona)."]. Vzhledem k těmto okolnostem Ústavní soud považuje lhůtu 21 dnů k odstranění formálního nedostatku stěžovatelova podání za dostačující pro zajištění obligatorního zastoupení advokátem. V tomto kontextu Ústavní soud zdůrazňuje, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a nelze ji obcházet prodlužováním soudcovských lhůt pro odstranění vad návrhu. Proto nebyla žádost stěžovatele o prodloužení lhůty - s ohledem na okolnosti případu - shledána důvodnou.
Ostatně, lhůta k odstranění vad fakticky byla Ústavním soudem prodloužena, neboť toto usnesení vydává Ústavní soud až dne 19. 3. 2009, přičemž ve výzvě stanovená soudcovská lhůta uplynula dne 10. 3. 2009. Ani k dnešnímu dni však stěžovatel vady svého podání neodstranil.
Za této situace, kdy stěžovatel i přes poučení o možných následcích formální nedostatky svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatele dle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. března 2009
Vojen Güttler
soudce zpravodaj