Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaje), soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Langáška o ústavní stížnosti P. S., zastoupeného JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem Příkop 843/4, Brno, proti usnesení Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje č. j. KRPH-36292-72/TČ-2024-050471 ze dne 3. 6. 2024 a usnesení náměstka okresního státního zástupce v Jičíně sp. zn. 1 ZT 86/2024-13 ze dne 1. 7. 2024, za účasti Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje a Okresního státního zastupitelství v Jičíně jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení svých práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
2. Napadeným usnesením Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinů maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Stěžovatel proti usnesení podal stížnost, v níž namítal, že důkazní situace a absence naplnění formální a materiální stránky stíhaných přečinů neopravňují policejní orgán k zahájení trestního stíhání. Jeho stížnost však byla v záhlaví uvedeným usnesením náměstka okresního státního zástupce v Jičíně zamítnuta. Stěžovatel následně podal ke Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové podnět k výkonu dohledu, ale nadřízený státní zástupce podnět shledal nedůvodným.
3. Stěžovatel brojí proti zahájení trestního stíhání a namítá, že okresní státní zástupce v usnesení některé své závěry nijak neodůvodnil a že orgány činné v trestním řízení zamítly jeho důkazní návrhy. V podrobnostech přitom odkazuje na obsah svých stížností a podnět k výkonu dohledu.
4. Procesní podmínky řízení o ústavní stížnosti jsou splněny. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným a řádně zastoupeným stěžovatelem. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a nejsou dány ani důvody její nepřípustnosti.
5. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.
6. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a řídí se zásadou zdrženlivosti v zasahování do jejich činnosti. Do jejich rozhodovací činnosti vstupuje jen tehdy, byla-li jejich pravomocným rozhodnutím porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele. Jiné vady, které jinak nesouvisejí s rolí Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti, se nacházejí mimo jeho přezkumnou pravomoc.
7. Do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud zasahuje jen v mimořádných případech. Trestní řízení podléhá kontrole státního zastupitelství a posléze, zejména při rozhodování o meritu věci, vlastnímu soudnímu přezkumu. Prostor pro zásah Ústavního soudu nastává zejména v situacích zjevné svévole či zneužití pravomoci ze strany orgánů činných v trestním řízení.
8. Ústavní soud přitom konstatuje, že odůvodnění napadených rozhodnutí nevykazuje vady, které by svědčily o svévolném či pravomoc zneužívajícím postupu orgánů činných v trestním řízení. Z odůvodnění usnesení jednoznačně plyne, jakými úvahami byl policejní orgán veden, když přistoupil k zahájení trestního stíhání, a z jakých důvodů státní zástupce zamítl podanou stížnost. Materiální důvody zahájení trestního stíhání, tedy jeho důvodnost, přitom v tomto stadiu trestního řízení Ústavní soud nepřezkoumává (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1055/12 nebo
II. ÚS 2701/23 ). Ve shodě s tím Ústavní soud v této fázi trestního řízení rovněž neposuzoval důvodnost provedení či neprovedení konkrétních důkazů.
9. Bude úkolem obecných soudů, aby věc důkladně posoudily a vypořádaly se s námitkami stěžovatele. Ústavní soud však ústavní stížnost proti zahájení trestního stíhání podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. října 2024
Jan Wintr, v. r. předseda senátu