Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. B., zastoupené JUDr. Alenou Prchalovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Husova 1288/25, Jihlava, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 5 Ads 24/2018, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2018, č. j. 41 Ad 3/2017-45, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Předně je nutno uvést, že pokud stěžovatelka poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1460/16 , tento nelze na daný případ aplikovat, neboť dopadá na odlišnou skutkovou situaci. Rozdílnost spočívá především v tom, že v odkazované věci, jak příslušné správní orgány, tak i obecné soudy vycházely při hodnocení zdravotního stavu z nedostatečně zjištěného zdravotního stavu stěžovatele. V projednávaném případě je přitom zřejmé, a to s ohledem na odůvodnění jak krajského, tak i Nejvyššího správního soudu, že tyto se zdravotním stavem stěžovatelky řádně systematicky zabývaly, a to v podstatě od 80.
let. Stěžovatelka se v průběhu let podrobila celé řadě lékařských vyšetření, v rámci nichž byla zkoumána její případná částečná nebo plná invalidita (srov. str. 10 rozsudku krajského soudu). Vzhledem k uvedenému pak nelze očekávat, že i kdyby obecné soudy nařídily nové znalecké zkoumání zdravotního stavu stěžovatelky, že by v jeho hodnocení mohlo dojít k natolik zásadnímu odchýlení, jež by mohlo mít dopad do právní sféry stěžovatelky. V souvislosti s rozsahem dokazování je Ústavní soud toho názoru, že postup obecných soudů lze v tomto směru považovat za ústavně konformní.
V souvislosti s odstavci 26 a 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu, které stěžovatelka v ústavní stížnosti výslovně zmiňuje, nelze přehlédnout, že se jedná o odstavce, jež jsou uváděny nad nezbytný rámec odůvodnění (srov. odst. 26). Nejedná se tedy o tu část odůvodnění, na níž by Nejvyšší správní soud své rozhodnutí věcně vystavěl. Z výše vyložených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. září 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu