Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaje), soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Langáška o ústavní stížnosti HUMRAK s.r.o. se sídlem Autobusové nádraží 1867, Rakovník, zastoupené JUDr. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem Politických vězňů 9, Praha 1, proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 3 C 50/2024-24 ze dne 11. 7. 2024 a Krajského soudu v Praze č. j. 103 Co 28/2024-30 ze dne 28. 8. 2024, za účasti Okresního soudu v Rakovníku a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení svého práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovatelce byl Okresním soudem v Rakovníku dne 24. 6. 2024 doručen platební rozkaz, proti němuž podala dne 10. 7. 2024 odpor. Okresní soud však její odpor napadeným usnesením odmítl pro opožděnost. Vycházel totiž z toho, že 15denní lhůta pro podání odporu uplynula dnem 9. 7. 2024; stěžovatelka byla přitom řádně poučena. Krajský soud v Praze v odvolacím řízení toto rozhodnutí potvrdil.
3. Stěžovatelka namítá, že lhůta k podání odporu podle § 57 odst. 1 o. s. ř. počala běžet následující den po doručení platebního rozkazu, tedy dne 25. 6. 2024. Dovozuje přitom, že lhůta "do 15 dnů" podle § 172 odst. 1 o. s. ř. znamená šestnáctý den v pořadí ode dne, kdy začala běžet lhůta, tedy od 25. 6. 2024. První den lhůty byl 177. den v roce, přičemž odpor je možné podat ještě 192. den v roce (10. 7. 2024). Tvrdí, že soudy se dopustily přehnaného formalismu a svým postupem odňaly stěžovatelce právo na spravedlivý proces.
4. Procesní podmínky řízení o ústavní stížnosti jsou splněny. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou a řádně zastoupenou stěžovatelkou. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a nejsou dány ani důvody její nepřípustnosti.
5. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.
6. Ústavní soud v postupu obecných soudů nespařuje nic protiústavního. Soudy se řídily obecnými pravidly počítání lhůt v občanském soudním řádu. Dne 24. 6. 2024 byl stěžovatelce doručen platební rozkaz. Podle § 172 odst. 1 o. s. ř. soud v platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. Lhůta stěžovatelce počala běžet 25. 6. 2024 a uplynula patnáctým dnem, tedy 9. 7. 2024; takto je ostatně datován i podaný odpor. Stěžovatelka přitom nezpochybňuje, že odpor podala až 10. 7. 2024. Její úvahy o počítání lhůt na věci nemohou nic změnit; rozcházejí se s textem zákona i ustálenou právní praxí. Napadenými rozhodnutími proto zjevně nedošlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv.
7. Ústavní soud tedy ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. listopadu 2024
Jan Wintr, v. r. předseda senátu