Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. R., zastoupeného JUDr. Miloslavem Moravcem, Třebanická 177/6, Praha 4 - Cholupice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2018, č. j. 3 To 50/2018-248, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 6 Tdo 1299/2018-37, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost splňuje náležitosti dané zákonem o Ústavním soudu.
K odvolání stěžovatele, jeho dcery a státní zástupkyně Krajský soud v Českých Budějovicích částečně zrušil rozsudek nalézacího soudu, a to ve výroku o trestu propadnutí věci. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen. Následně podané dovolání bylo ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl řadu skutkových tvrzení, jimiž se snažil zpochybnit závěry obecných soudů. Poukázal především na skutečnost, že poškození si počínali lehkovážně, pokud věděli, že stěžovatel chová psa určeného k ochraně své osoby a svého majetku a i přesto vstoupili do dvora, v jehož rozsahu se pes pohyboval - byť uvázán na laně. Dále stěžovatel namítl, že se měl s poškozenými setkat u rybníka, nikoliv doma. Nemohl tak předvídat, že jej poškození navštíví přímo doma a nevěděl, že má psa před jejich příchodem ještě lépe zajistit. Stěžovatel má za to, že postupem obecných soudů došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, jež jsou mu garantovány čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo- -li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal.
Stěžovatel v ústavní stížnosti nepředložil žádnou novou argumentaci, která nebyla předmětem předchozího přezkumu obecných soudů a která by svědčila o zkrácení stěžovatele v jeho zaručených právech. Stěžovateli nebyla v řízení upřena možnost domáhat se svých práv u nestranného a nezávislého soudu (čl. 36 Listiny) ani možnost předkládat návrhy a vyjadřovat se ke všem provedeným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny). Soudy na základě provedených důkazů učinily jiné skutkové závěry, než jaké odpovídají představám stěžovatele, svá rozhodnutí však podrobně a přesvědčivě odůvodnily - jejich odlišné závěry nelze považovat bez dalšího za porušení práva na rovnost (čl.
37 odst. 3 Listiny). Stěžovatel nebyl zbaven ani práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny), které neznamená, že každá obhajoba bude bezvýhradně akceptována. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. dubna 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu