Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů J. L. a V. L., označené jako žádost o přešetření zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a jako žádost, aby Ústavní soud nařídil státu, aby ve lhůtě do tří měsíců vyplatil náhradu vkladů v plné výši postiženým členům záložen a převzal závazky záložen, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Dne 25. 4. 2000 podali manželé J. L. a V. L. ústavní stížnost, jíž žádají přešetření výše uvedeného zákona, který umožnil "vzniknout až 120 záložnám", při jejichž zakládání nebylo podle jejich názoru dbáno na odbornost a spoluodpovědnost. Tento zákon prý "umožnil, že až 90 % vkladů je ztrátových, nedobytných". Proto navrhují, aby Ústavní soud přešetřil tento zákon a prohlásil jej za "zákon proti lidskosti, za zákon porušující Listinu základních práv a svobod". Podle názoru stěžovatelů má každý podle Listiny základních práv a svobod (čl.
36) nárok na plné odškodnění. Stěžovatelé dále žádají o to, aby Ústavní soud nařídil státu, aby ve lhůtě do tří měsíců vyplatil náhradu vkladů v plné výši postiženým členům záložen a převzal závazky záložen. Ústavní soud dospěl k následujícím závěrům. 1) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) podmiňuje podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podáním ústavní stížnosti za podmínek uvedených v ustanovení jeho § 74.
Návrh na zrušení zákona (anebo jeho jednotlivých ustanovení) proto může být podán jen spolu s ústavní stížností, pokud uplatněním zákona (anebo jeho jednotlivých ustanovení) nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a jestliže podle tvrzení stěžovatele je zákon (anebo jeho jednotlivá ustanovení) v rozporu s ústavním zákonem, mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Stěžovatelé však návrh na přešetření zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek výše uvedených, tj. spolu s ústavní stížností, nepodali.
Uvedený návrh tedy byl podán osobami neoprávněnými. 2) Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle obsahu ústavní stížnosti však stěžovatelé - kteří žádají o to, aby Ústavní soud nařídil státu, aby ve lhůtě do tří měsíců vyplatil náhradu vkladů v plné výši postiženým členům záložen a převzal závazky záložen - netvrdí, že by pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byli účastníky, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.
10 Ústavy a ani v této souvislosti netvrdí, že by již použili příslušných procesních prostředků poskytnutých zákonem k ochraně jejich práv. Uvedený návrh tedy je návrhem nepřípustným. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl dílem jako návrh, který byl podán osobami zjevně neoprávněnými [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu] a dílem jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 26. května 2000 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj