Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 2697/18

ze dne 2019-06-26
ECLI:CZ:US:2019:1.US.2697.18.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Otakara Ženíška a Jindřišky Mrkvičkové, zastoupených Mgr. Janou Tichou, advokátkou se sídlem Nežárská 613, Praha 9, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2018, č. j. 69 Co 481/2017-255, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

2. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

9. V projednávané věci je předmětem sporu interpretace toho, co je stavbou a co nikoli a za jakých podmínek vzniká majiteli pozemku nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jde tedy o otázky intepretace podústavního práva a provedených důkazů. Ani v této oblasti není zásah Ústavního soudu vyloučen, ale byl by odůvodněn jedině případy, kdy by např. závěry o skutkovém stavu či jeho právním hodnocení, provedené obecnými soudy, nebyly řádně odůvodněny, vykazovaly znaky libovůle a svévole či neobstály z pohledu ochrany základních práv a svobod. Nic takového však stěžovatelé přesvědčivě netvrdili ani Ústavní soud neshledal.

10. Podle náhledu Ústavního soudu se obecné soudy žalobou stěžovatelů řádně zabývaly, když se ve specifikovaných rozhodnutích vypořádaly s právní povahou zemního valu i s jejich nárokem na vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba stěžovatelů byla neúspěšná proto, že směřovala proti pasivně nelegitimovanému subjektu. Tento závěr stěžovatelé v ústavní stížnosti nijak nerozporují.

11. Ústavní soud tedy po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl k závěru, že do základních práv a svobod, kterých se stěžovatelé dovolávají, nebylo zasaženo, neboť v rozhodnutí obecného soudu nelze nalézt žádné prvky svévole, není v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a z ústavněprávního hlediska vyhovuje i požadavkům na přesvědčivost a úplnost soudního rozhodnutí. Jelikož tedy soudní řízení proběhlo v intencích ústavního pořádku, Ústavní soud neshledal ani porušení stěžovateli namítaného práva vlastnit majetek.

12. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. června 2019

David Uhlíř v. r. předseda senátu