Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudkyně Ivany Janů a soudce Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti D. M., právně zastoupené Mgr. Františkem Nesvadbou, advokátem, se sídlem Bělehradská 6, 400 01 Ústí nad Labem, proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. 10 C 152/98-122 ze dne 29. října 2004 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec č. j 36 Co 364/2008-195 ze dne 23. 6. 2009, za účasti Okresního soudu v Děčíně a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec jako účastníků řízení, a 1) J. B. a 2) A. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Ústavní soud vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání [aby ústavní stížnost splňovala zejména ustanovení § 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 6 zákona o Ústavním soudu], k čemuž ve stanovené lhůtě došlo, a tím odpadla překážka neumožňující další procesní postup.
3. Stěžovatelka tvrdila, že citovanými rozhodnutími bylo zasaženo do jejího základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), protože obecné soudy ji zprvu osvobodily od soudních poplatků a k její žádosti jí ustanovili zástupce z řad advokátů, jenž však v průběhu odvolacího řízení zemřel, avšak po této události soudy stěžovatelku znovu nepoučily, že má právo žádat soud o ustanovení zástupce; další řízení tak proběhlo bez poskytnutí právní pomoci advokátem. Mělo být porušeno i vlastnické právo stěžovatelky, chráněné čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť soudy nerozhodly o její žalobě tak, jak žádala.
sp. zn. IV. ÚS 248/06 ). Stěžovatelka tuto žalobu podala, byla v ní úspěšná a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec bylo zrušeno. V následném odvolacím řízení uplatňovala svá práva bez pomoci advokáta. Pro ni nepříznivý výsledek nalézacího soudu se jí nepodařilo zvrátit.
5. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec se žalobou zabýval meritorně, přezkoumav všechna vznesená tvrzení, resp. skutečnosti a důkazy, které byly v souladu s principem koncentrace řízení podle ustanovení § 119 o. s. ř. zavčas uplatněny, jakož i odvolací námitky.
12. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
13. Návrhu stěžovatelky na přiznání náhrady nákladů zastoupení nebylo možno vyhovět, neboť to zákon o Ústavním soudu v případě odmítnuté ústavní stížnosti neumožňuje (ustanovení § 83 odst. 1 věta první).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. srpna 2010
Vojen Güttler v. r. předseda senátu