Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 2740/25

ze dne 2025-12-05
ECLI:CZ:US:2025:1.US.2740.25.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti E. S., zastoupeného Mgr. Janem Štanderou, advokátem, sídlem Holečkova 332/5, Praha 5, proti postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, územního odboru Litoměřice, spočívajícímu ve vyrozumění o založení trestního oznámení č. j. KRPU-63558-6/TČ-2025-040672 ze dne 2. 5. 2025 a proti vypořádání přezkumu postupu policie Okresním státním zastupitelstvím v Litoměřicích č. j. ZN 8022/2025-7 ze dne 16. 7. 2025, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, územního odboru Litoměřice a Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Stěžovatel podal dne 1. 4. 2025 trestní oznámení. Domnívá se, že matka jeho syna M. P. se dopustila křivého obvinění, protože u soudu prezentovala nepravdivé údaje, a to s cílem uvést soud v omyl a poškodit stěžovatele, který byl v důsledku předběžného opatření vyloučen z péče o své syny. Policejní orgán (Policie České republiky, Krajské ředitelství Ústeckého kraje, územní odbor Litoměřice, 2. oddělení obecné kriminality) stěžovatele dne 2. 5. 2025 stručně vyrozuměl, že podané trestní oznámení po prošetření založil, neboť došel k závěru, že nebyla naplněna skutková podstata žádného trestného činu ani přestupku. Stěžovatel se proto obrátil na Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, které žádal o přezkum postupu policejního orgánu. Okresní státní zastupitelství mu posléze sdělilo, že nebyl důvod k zahájení úkonů trestního řízení.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že orgány činné v trestním řízení se jeho trestním oznámením dostatečně nezabývaly, postupovaly ledabyle a v rozporu se základními zásadami trestního práva a své postupy odůvodnily toliko strohým paušálním prohlášením. Policejní orgán navíc ani nepostupoval podle § 159a trestního řádu. Stěžovatel se dovolává práva na účinné vyšetřování a namítá, že byla porušena jeho práva podle čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Upozorňuje, že je společensky aktivní osobou a působí v církvi, přičemž postupem matky jeho syna a orgánů činných v trestním řízení se cítí zásadně poškozen.

3. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

4. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a řídí se zásadou zdrženlivosti v zasahování do jejich činnosti. V řízení o ústavní stížnosti do jejich pravomocných rozhodnutí zasahuje pouze tehdy, byla-li jimi porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele. Jinými vadami se nezabývá.

5. Ve věcech, kdy se stěžovatel domáhá práva na účinné vyšetřování, je úkolem Ústavního soudu korigovat toliko závažné excesy, jež jsou výrazem svévole či zneužití pravomoci ze strany orgánů činných v trestním řízení. Ústavní soud nehodnotí opodstatněnost a důvodnost zahájení, či naopak nezahájení trestního stíhání. Soustředí se na otázku, zda postup orgánů činných v trestním řízení, kterým ke svému rozhodnutí dospěly, není závažným excesem, ústícím v porušení ústavně zaručeného základního práva stěžovatele.

6. V nyní posuzované věci se o takový exces nejedná. Z vyrozumění okresního státního zastupitelství je patrné, proč ve věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení. Z tvrzení stěžovatele přitom neplyne, že by řečené důvody byly projevem svévole či zneužití pravomoci. Stěžovatel neuvádí ani jiné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že postupem policejního orgánu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces či práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. prosince 2025

Tomáš Langášek, v. r.

předseda senátu