Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele Grigorije Alexandera Alistratova, zastoupeného JUDr. Zuzanou Šloufovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Prešovská 201/4, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 138/2022-124 ze dne 28. 7. 2022, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a Barbory Stredné, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se domáhal zastavení exekuce vedené k uspokojení pohledávky jeho dnes již zletilé dcery (vedlejší účastnice) na dlužném výživném za roky 2005-2012 ve výši 142 400 Kč, a to z důvodu zaplacení dluhu. O návrhu rozhodoval Okresní soud v Chebu (dále jen "exekuční soud") dvakrát (viz dřívější usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 164/2021-77 ze dne 30. 7. 2021, kterým byl původní částečně zamítavý výrok exekučního soudu zrušen pro nepřezkoumatelnost). Nyní napadenému usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen "odvolací soud") předcházelo usnesení exekučního soudu č. j. 23 EXE 7499/2012-97 ze dne 10. 2. 2022, kterým byla zastavena exekuce o dalších 7 000 Kč (ve spojení s prvním rozhodnutím tedy celkem v částce 98 331 Kč) a ve zbytku (co do částky 31 819 Kč) byl návrh stěžovatele zamítnut (výrok II usnesení čl. 97). Odvolací soud uvedený výrok II částečně změnil tak, že nařízenou exekuci zastavil o dalších 175 Kč, jinak jej potvrdil.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], domáhá zrušení napadených rozhodnutí zejména pro porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Odvolacímu soudu je vytýkáno, že zjištěný skutkový stav nesprávně právně posoudil a námitky stěžovatele nevypořádal dostatečně, čímž zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Z podání stěžovatele je zřejmé, že rozporuje vůbec rozsah exekuce a namítá vady usnesení o jejím nařízení, v důsledku čehož zpochybňuje správnost kalkulace zbývajícího předmětu exekučního řízení (který vyčísluje částkou 3 644 Kč). Konečně podle něj odvolací soud pochybil, nerozhodl-li o nákladech exekučního řízení v zastavené části.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
4. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť podle čl. 83 Ústavy je soudním orgánem ústavnosti, nikoliv součástí soustavy obecných soudů ve smyslu další odvolací instance. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení základních práv a svobod účastníků, zda bylo řízení vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
5. Právo na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny garantuje jednotlivci možnost domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv před nezávislým a nestranným soudem. Tento stanovený postup (jakými konkrétními způsoby a procesními instituty lze právo na soudní a jinou právní ochranu realizovat) již není upraven ústavním pořádkem, nýbrž v procesních předpisech podústavního práva. Článek 37 odst. 3 Listiny k tomu na ústavní úrovni zaručuje účastníkům rovné postavení, tzv. rovnost zbraní.
6. V prostoru, který je rozhodovací činností Ústavního soudu takto vymezen, neshledal na straně odvolacího soudu pochybení. Odůvodnění jeho rozhodnutí je srozumitelné a akceptovatelné co do důvodů, na nichž je založeno; znaky protiústavní nepředvídatelnosti, svévole, extrémního interpretačního vykročení, iracionality ani jiného porušení zásad spravedlivého rozhodnutí nevykazuje.
7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2022
Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu