Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Davida Horáka, zastoupeného JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem, sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. října 2025 č. j. 50 Nc 508/2025-307, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv chráněných čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Napadeným usnesením rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") o námitkách stěžovatele proti znění protokolu o zhlédnutí ze dne 1. 8. 2025. Obvodní soud uvedl, že námitku do protokolace je třeba z povahy věci uplatnit nejpozději do skončení daného jednání (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 20214 sp. zn. 21 Cdo 2737/2012). Protože stěžovatel i jeho právní zástupce byli úkonu zhlédnutí dne 1. 8. 2025 osobně přítomni, doplnění protokolu nežádali a neměli ani námitky proti jeho znění, obvodní soud námitky stěžovatele k protokolaci zamítl.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že napadené usnesení představuje zásah do jeho procesních práv v podobě odepření efektivní možnosti domáhat se toho, aby byl klíčový důkazní úkon v řízení zaznamenán přesně a úplně. Stěžovatel uvádí, že přímo při zhlédnutí zaznělo ze strany soudkyně sdělení, že obsah úkonu bude zachycen v protokolu ve spise a že účastníci mohou následně podat návrhy na doplnění protokolace. Tím soud u stěžovatele legitimně vyvolal očekávání, že případně námitky proti znění protokolu bude možné uplatnit poté, co bude protokol vyhotoven.
4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný, avšak ústavní stížnost je nepřípustná.
5. Jak vyplývá z usnesení, kterými Ústavní soud rozhodoval o obdobných věcech v minulosti (např. ze dne 13. 7. 2016
sp. zn. II. ÚS 1876/16
nebo ze dne 24. 2. 2011
sp. zn. I. ÚS 392/11
), rozhodnutí soudu o námitkách proti znění protokolu je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, které nemá vliv na rozhodnutí ve věci samé a není proti němu přípustné odvolání [§ 202 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu]. Z pohledu Ústavního soudu se tedy nejedná o pravomocné rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by teprve byla přípustná ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
6. Vzhledem k uvedenému soudkyně zpravodajka ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. února 2026
Dita Řepková v. r.
soudkyně zpravodajka