Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 3381/18

ze dne 2018-11-07
ECLI:CZ:US:2018:1.US.3381.18.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o návrhu Valentýna Plzáka, takto:

Návrh se odmítá.

Navrhovatel ve svém podání ze dne 10. 10. 2018 uvádí, že podává ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2018 č. j. 30 Co 211/2018.

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 2702/10 ,

IV. ÚS 2375/10 ,

II. ÚS 3835/12 ).

Ústavní soud eviduje od roku 1996 cca 68 podání navrhovatele a má tedy zato, že je mu prokazatelně známo, jaké jsou náležitosti podání návrhu k Ústavnímu soudu, kdy nezbytnou podmínkou je povinné zastoupení advokátem od samého počátku řízení. Navrhovatel uvádí, že napadené rozhodnutí měl k dispozici ode dne 10. 8. 2018, přičemž Ústavnímu soudu podal návrh až 10. 10. 2012, tedy poslední den lhůty stanovené zákonem. Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům. Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. listopadu 2018

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj