I.ÚS 3430/25 ze dne 26. 3. 2026
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelů L. T., zastoupeného JUDr. Martou Zavadilovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, a nezletilého S. T., zastoupeného kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Kounicova 683/14, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. srpna 2025 č. j. 39 Co 161/2025-1404 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. ledna 2025 č. j. 66 Nc 2578/2023-1023, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení a S. B., zastoupené Mgr. Markétou Chudáčkovou, advokátkou, sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Nezletilému stěžovateli S. T. se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti sp. zn. I. ÚS 3430/25 jmenuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Kounicova 683/14, Brno.
Odůvodnění:
1. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že obvodní soud rozhodoval napadeným rozsudkem o péči o nezletilého ("druhý stěžovatel") a řadě dalších s tím spojených otázek, a také o navrácení druhého stěžovatele do České republiky. Obvodní soud rozhodl o asymetrické střídavé péči mezi oběma rodiči, určil výši výživného placeného otcem ("první stěžovatel"), určil bydlištěm druhého stěžovatele Českou republiku i Slovensko, nahradil souhlas prvního stěžovatele s docházkou druhého stěžovatele do slovenské základní školy a zamítl návrh prvního stěžovatele na nahrazení souhlasu matky ("vedlejší účastnice") s docházkou druhého stěžovatele do základní školy v Praze. Dále pak zamítl návrh prvního stěžovatele na uložení povinnosti vedlejší účastnici navrátit druhého stěžovatele do České republiky v rámci tzv. návratového řízení.
2. O odvolání prvního stěžovatele i vedlejší účastnice rozhodl napadeným rozsudkem tak, že potvrdil část rozsudku obvodního soudu ve vztahu k mezinárodní příslušnosti českých soudů, bydlišti i oběma školám druhého stěžovatele, a sám rozhodl tak, že změnil poměr styku obou rodičů s druhým stěžovatelem, změnil výši výživného hrazeného prvním stěžovatelem a změnil také výrok v návratovém řízení tak, že jej zastavil.
3. Proti oběma výše popsaným rozhodnutím brojí jak první stěžovatel, tak druhý stěžovatel s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do řady jejich základních práv.
4. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jakož i § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
5. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "ÚMPOD") coby kolizní opatrovník v řízení před obecnými soudy za stěžovatele podal ústavní stížnost (původně vedena pod sp. zn. I.
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. T., zastoupeného JUDr. Martou Zavadilovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1 - Nové Město, vedené pod sp. zn. I. ÚS 3430/25 , a ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele S.
T., zastoupeného opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Šilingrovo nám. 3/4, Brno, vedené pod sp. zn. I. ÚS 3482/25 , obou proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 161/2025-1404 ze dne 20. srpna 2025 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 66 Nc 2578/2023-1023 ze dne 23. ledna 2025, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a S. B., jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 3430/25 a
I. ÚS 3482/25 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod sp. zn. I. ÚS 3430//25.
1. Ústavní soud obdržel v záhlaví uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatelé domáhají ústavního přezkumu rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 161/2025-1404 ze dne 20. srpna 2025 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 66 Nc 2578/2023-1023 ze dne 23. ledna 2025.
2. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.
3. Stěžovatelé ústavními stížnostmi napadají tatáž rozhodnutí. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, spojil Ústavní soud ve výroku uvedené věci podle shora citovaných zákonných ustanovení ke společnému řízení.
4. Podle § 5 odst. 7 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2025 č. Org. 01/25 je soudkyní zpravodajkou u spojených věcí soudkyně Dita Řepková, neboť jí byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížností vedená pod sp. zn. I. ÚS 3430/25
.
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
5. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "ÚMPOD") coby kolizní opatrovník v řízení před obecnými soudy za stěžovatele podal ústavní stížnost (původně vedena pod sp. zn. I. ÚS 3482/25 , která byla později spojena ke společnému řízení pod sp. zn. I. ÚS 3430/25 ). Tento postup je v souladu s požadavky práva na přístup k soudu, jak jej dovodila opakovaně judikatura Ústavního soudu (nález ze dne 9. 1. 2018 sp. zn. IV. ÚS 3749/17 nebo nález ze dne 28. 2. 2018 sp. zn. II. ÚS 2866/17 ). Jelikož je řízení o ústavní stížnosti odlišným řízením oproti řízení před obecnými soudy, musel Ústavní soud pro toto řízení ustanovit kolizního opatrovníka znova.
6. Vedlejší účastnice namítla ve svém vyjádření zaujatost ÚMPOD ve prospěch prvního stěžovatele, a tedy i jeho způsobilost podat za nezletilého ústavní stížnost. S tím navrhla, aby Ústavní soud jmenoval pro zastupování před Ústavním soudem nezletilému odlišného opatrovníka. Této námitce Ústavní soud nemohl přisvědčit. Úkolem ÚMPOD (resp. jakéhokoli opatrovníka nezletilého) je jednat především v nejlepším zájmu dítěte, přičemž jeho postup nemusí být vždy souladný s názory či požadavky jednoho či druhého rodiče. V posuzované věci Ústavní soud neshledal, že by ÚMPOD nejednal v nejlepším zájmu nezletilého a svoji funkci nevykonával řádně jak v řízení před obecnými soudy, tak v rámci řízení před Ústavním soudem.
7. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení účastníka-stěžovatele a jeho zákonnými zástupci jsou otec, který je rovněž stěžovatelem, a matka, která je vedlejší účastnicí řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilému stěžovateli kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. března 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. prosince 2025
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu