Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. S., zastoupeného JUDr. Patrikem Graňákem, advokátem se sídlem Svatováclavská 97/6, Karviná - Fryštát, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 7. 2018, č. j. Nc 161/2018-82, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2018, č. j. 2 Nc 2838/2017-52, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a po odstranění vad konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Ke stěžovatelem podanému odvolání Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 16. 7. 2018, č. j. Nc 161/2018-82, shora citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud přitom dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení.
Stěžovatel v ústavní stížnosti poukázal na skutečnost, že s ohledem na postup obecných soudů není schopen řádně hájit svá práva proti případným neoprávněným zásahům. Tímto postupem mu byla upřena možnost domáhat se soudní ochrany, což je v rozporu s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Obecné soudy řádně nezdůvodnily, proč stěžovateli neustanovily zástupce, pouze uvedly, že stěžovatel nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti.
sp. zn. II. ÚS 2168/18 ze dne 26. 7. 2018 - všechna citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou přístupná na http://nalus.usoud.cz).
Krajní případ, který by umožňoval Ústavnímu soudu zasáhnout, může v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci osvobození od soudních poplatků nebo ustanovení zástupce, představovat toliko svévolná aplikace právních norem (zde např. ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., resp. ustanovení § 30 o. s. ř.), zapříčiněná zcela chybějícím odůvodněním rozhodnutí, anebo postupem, který zcela popírá meze dané principy spravedlnosti [viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 121/11 ze dne 17. 5. 2011 (N 96/61 SbNU 489)]. K takovéto krajní situaci však v tomto případě nedošlo.
Všechna ústavní stížností napadená usnesení, včetně rozhodnutí o odvoláních, obsahují dostatečná a srozumitelná odůvodnění vysvětlující, jak obecné soudy ke svým závěrům dospěly. Ústavní stížností napadená rozhodnutí považuje Ústavní soud za ústavně konformní, nedotýkající se ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, včetně jeho práva na soudní ochranu, resp. práva na právní pomoc.
Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. ledna 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu