Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. K., zastoupeného JUDr. I. T., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 2003, čj. 12 To 434/2003 - 108, a proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2003, čj. 3 T 113/2003 - 92, t a k t o : Ústavní stížnosti se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 7. 6. 2004, se D. K. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Napadeným usnesením krajský soud zamítl odvolání stěžovatele proti shora uvedenému rozsudku okresního soudu, kterým byl stěžovatel uznán vinným jako zvlášť nebezpečný recidivista [§ 41 odst. 1 trestního zákona (dále jen "TrZ")] trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 3 písm. b) TrZ a dále trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 TrZ.
Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Předtím než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, kdy návrh splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může se jím zabývat také věcně. Jedna ze základních procesních podmínek pro podání ústavní stížnosti je zakotvena v § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Zákonná lhůta 60 dnů je lhůtou procesně právní a její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit, neboť se jedná o lhůtu kogentní. Posledním prostředkem k ochraně práva stěžovatele bylo v projednávaném případě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 10. 2003, čj. 12 To 434/2003 - 108, a které stěžovatel napadl ústavní stížností. Z dodejek pošty bylo zjištěno, že uvedené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 6. 11. 2003 a jeho obhájci dne 3.
11. 2003. Od data doručení tohoto usnesení stěžovateli je tedy nutno počítat šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti. Jelikož ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 7. 6. 2004 (viz razítko na doporučené listovní zásilce), jedná se o návrh podaný zjevně opožděně. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. září 2004 JUDr. František Duchoň, v. r.