Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky Z., a. s., zastoupené JUDr. D. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, čj. 25 Co 574/99 - 116, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Ústavní stížností ze dne 14. 1. 2000 stěžovatelka napadá v záhlaví tohoto usnesení uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl dle ní, na základě nesprávného právního posouzení věci, potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 1999, čj. 11 C 46/99 - 41, zamítající žalobu s návrhem, aby žalovaný K. O. byl povinen vyklidit v rozsudku specifikovaný byt v domě čp. 610 v B. ulici v Hradci Králové.
Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2002, čj. 26 Cdo 400/2000 - 132, který rozhodoval v dovolacím řízení proti rozsudku odvolacího soudu, Ústavní soud zjistil, že rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, čj. 25 Co 574/99 - 116, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 1999, čj. 11 C 46/99 - 41, byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
S ohledem na toto rozhodnutí dovolacího soudu je nutno učinit závěr, že ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, čj. 25 Co 574/99 - 116, není ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, oním posledním procesním prostředkem, který stěžovatelce zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
Soudce zpravodaj byl proto nucen považovat návrh ústavní stížnosti stěžovatelky za nepřípustný, a proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 2. dubna 2002 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu