Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 363/99

ze dne 1999-08-24
ECLI:CZ:US:1999:1.US.363.99

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele R., a.s., zastoupeného advokátem JUDr. D. U., proti rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26. 2. 1999, č.j. ŽP/1187/98-249/Ví, proti rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St. a o návrhu na zrušení ustanovení § 9 odst. 3 zák. č. 125/1997 Sb., o odpadech, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 22. 7. 1999 domáhá zrušení rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26. 2. 1999 (pozn.: v hlavičce rozhodnutí je mylně uveden rok 1998), č.j. ŽP/1187/98-249/Ví, kterým mu nebyl udělen souhlas k podnikání v oblasti nakládání s komunálním odpadem na území města Kladna a rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St., jímž bylo napadené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno. Stěžovatel se domnívá, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení ustanovení odst. 1 čl.

26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), který "zaručuje každému právo svobodně podnikat" a dále jeho odst. 2, z něhož "vyplývá že podmínky a omezení pro výkon určitých činností nebo povolání může stanovit pouze zákon". S článkem 26 odst. 2 Listiny je podle názoru stěžovatele v rozporu ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen "zákon o odpadech"), "které dává pravomoc obci, aby stanovila podmínky, ze kterých může být souhlas s podnikáním v oblasti nakládání komunálním odpadem udělen", neboť "podmínky k podnikání nestanoví pak zákon, ale norma nižší právní síly, nebo dokonce rozhodnutí obce nemající obecně závazný charakter".

Ustanovení § 9 odst. 3 zákona o odpadech dále podle mínění stěžovatele vede ke stavu, "kdy podmínky jednotlivých subjektů pro podnikání v oblasti nakládání komunálním odpadem nejsou rovné, neboť každá obec stanoví zcela volně a neomezeně jiné podmínky pro podnikání, což je v rozporu s ust. čl. 1 Listiny základních práv a svobod". Dále stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. Pl.ÚS 14/98 , který se podle stěžovatelova názoru týká obdobné věci, v němž Ústavní soud "konstatoval, že rozsah předmětu právní regulace obcí je omezen základními právy a svobodami plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl.

10, jakož i na ně navazujícími zákony". Stěžovatel dodává, že Ústavní soud v témže nálezu dospěl k závěru, že ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny "deleguje ke stanovení podmínek a omezení podnikatelské činnosti zákonodárce a vylučuje jednak subdelegaci a jednak možnou ingerenci jiných orgánů veřejné moci". Proto stěžovatel podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhl, aby bylo - kromě zrušení napadených rozhodnutí správních orgánů - zrušeno i ustanovení § 9 odst. 3 zákona o odpadech.

Z ústavní stížnosti a z dokladů, které k ní stěžovatel připojil, vyplynulo, že nepožádal obecný soud, aby v režimu správního soudnictví přezkoumal zákonnost rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St. (§ 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů). Pro úplnost lze poznamenat, že ve srovnatelné záležitosti (kterou se Ústavní soud zabývá pod sp. zn. I.ÚS 54/99 ) Krajský soud v Českých Budějovicích svoji kompetenci připustil.

Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení ustanovení § 9 odst. 3 zák. č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu.

Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 24. srpna 1999 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj