Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. listopadu 2012 ve věci navrhovatele P. Č., o návrhu ze dne 1. října 2012, takto: Návrh se odmítá.
Dne 1. října 2012 obdržel Ústavní soud podání, jímž navrhovatel brojil proti blíže popsané rozhodovací činnosti obecných soudů s tvrzením, že bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv.
Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad v určené lhůtě [§ 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona]. K odstranění vad návrhu mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy. Ta mu byla dle "doručenky do vlastních rukou" doručena dne 24. října 2012.
Stěžovatel vady návrhu v jemu určené lhůtě neodstranil. V reakci na uvedenou výzvu sdělil, "že nemá prostředky na zajištění povinného advokáta". Z předchozích řízení o jeho ústavních stížnostech je mu přitom evidentně známo, že podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ten, kdo se nemůže poskytnutí právních služeb domoci, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta za zákonem stanovených podmínek určila (kupř. naposledy sp. zn. III. ÚS 2075/12 ,
III. ÚS 1259/12 ,
IV. ÚS 486/12 ,
II. ÚS 2359/11 nebo
I. ÚS 3036/11 ).
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
V důsledku toho, že stěžovatel vady návrhu neodstranil, Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. listopadu 2012
Pavel Holländer soudce zpravodaj