Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 9. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Valentýna Plzáka, zastoupeného JUDr. Alexandrou Genčiovou, advokátkou se sídlem Rooseveltova 35, 160 00 Praha 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2012 č. j. 4 Ans 3/2012-33 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2011 č. j. 11 A 34/2011-54, takto: Návrh se odmítá.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. října 2012, se stěžovatel s poukazem na tvrzené porušení práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1, odst. 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.
Z dotazu adresovaného Nejvyššímu správnímu soudu Ústavní soud zjistil, že rozsudek tamního soudu ze dne 3. července 2012 č. j. 4 Ans 3/2012-33 byl právní zástupkyni stěžovatele JUDr. Magdě Adamové doručen dne 26. července 2012.
Dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění do 31. prosince 2012, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Vzhledem ke shora uvedenému nutno konstatovat, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Tato lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 9. ledna 2013
Pavel Holländer soudce zpravodaj