Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o návrhu stěžovatele I. K., na zajištění důkazů u Policie ČR, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel svým návrhem ze dne 2. 7. 2000 žádá, aby Ústavní soud zajistil veškeré podklady, na základě kterých Policie České republiky dospěla k závěrům ve svých šetřeních ze dne 24. 3. 2000, č.j. PJM-35/SSK-ST-2000, a ze dne 25. 4. 2000, č.j. PRR-276/OKS-ST-2000. Dále uvádí, že předmětem těchto šetření byla jeho stížnost, která byla podle ustanovení vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l. vyřízena a shledána neoprávněnou.
Návrhu stěžovatele nelze vyhovět. Zvláštní ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, totiž jednoznačně upravují druhy návrhů, které je u Ústavního soudu fyzická či právnická osoba oprávněna podat. Takovými návrhy jsou pouze ústavní stížnost proti rozhodnutí či opatření, nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci dle § 72 a návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení dle ust. § 64 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Návrhy jiného druhu (podané uvedenými osobami), byť v řízení u obecných soudů běžně uplatňované, jsou v rozporu s ustanoveními citovaného zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť při posouzení příslušnosti Ústavního soudu k rozhodování o těchto návrzích nelze ustanovení § 63 citovaného zákona o subsidiárním použití občanského soudního řádu aplikovat.
Taková aplikace je možná jen potud,, pokud citovaný zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nestanoví něco jiného. V tomto případě však jsou jednotlivé typy návrhů na zahájení řízení u Ústavního soudu uvedeným zákonem taxativně dány.
Vzhledem k tomu soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. d) shora citovaného zákona ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. 8. 2000
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj