Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele F. Š., t. č. Vazební věznice Praha-Pankrác, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. ledna 2019 č. j. 4 As 393/2018-13, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 31. ledna 2019, stěžovatel navrhoval, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. ledna 2019 č. j. 4 As 393/2018-13. Napadeným rozhodnutím Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. prosince 2018 č. j. 22 A 82/2018-6, kterým krajský soud postoupil Městskému soudu v Praze žalobu proti nečinnosti, které se měla dopustit žalovaná Vězeňská služba České republiky, konkrétně Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, neboť nezodpověděla žádost stěžovatele o informace ohledně ubytování vězňů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Přestože byl stěžovatel již opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje, neboť stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
4. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 3796/18 , II. ÚS 3798/18 , III. ÚS 3804/18 , IV. ÚS 3806/18 ,
,
,
IV. ÚS 287/19 a
II. ÚS 291/19 ) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
5. Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. února 2019
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj