Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 4194/12

ze dne 2012-11-15
ECLI:CZ:US:2012:1.US.4194.12.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r.o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti nákladové části výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. srpna 2012 č. j. 184 EC 935/2010-40, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3.

a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla nákladovou část výroku v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě. Cítí se jím být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva připínající se k občanskoprávnímu řízení) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě, pročež se domáhá jejího zrušení. Současně se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Shodně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona], důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní soud učinil v označené věci, v níž navrhovatelka rozhodnutí obecného soudu o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice, úsudek o zjevné neopodstatněnosti.

Podstata případu, jeho jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhu vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012 sp. zn. I. ÚS 988/12

. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy, a které dopadají i na nyní posuzovaný případ, v plném rozsahu odkázat. Totéž se týká i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.

V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích I. a II. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu