Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele S. Z., takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Navrhovatel ve svém podání ze dne 22. 8. 1999, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 25. 8. 1999, žádá o prošetření důvodů jeho vazby, která na něj byla uvalena dne 17. 3. 1999.
Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly postupem soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.), nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák) a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 6. 9. 1999 vyzván Ústavním soudem, aby podání uvedl do souladu se zákonnými požadavky a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 5. října 1999
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu