Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Jaroslava Fenyka a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatelky ENTRACON, s. r. o., se sídlem Rapotín, U Splavu 46, Vikýřovice, IČ: 26823187, zastoupené JUDr. Petrem Dítětem MBA, LL.M., advokátem se sídlem Horní náměstí 19, Olomouc, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2012 č. j. 21 Co 296/2012-137, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se jako žalobkyně se v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 23 C 17/2010 domáhala na žalovaném zaplacení částky 52.694 Kč s přísl. s tím, že si u ní objednal servisní činnost v garanční době a výměnu pístnic ram. brzdy na stroji Delaware; to žalobkyně provedla. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost žalovanému nahradit náklady řízení ve výši 28.563 Kč (výrok II.). Těžiště sporu podle soudu I. stupně spočívá v posouzení, mezi kterými subjekty vznikl smluvní vztah.
Žalovaný tvrdil, že smluvní vztah uzavřel s firmou ENTRACON TRADE, s. r. o., od níž stroj koupil, opravy nebo reklamace dojednával telefonicky s Ing. Macfeldou, bývalým jednatelem ENTRACON TRADE, s. r. o., a výjimečně s panem Smetanou. Svědek Ing. Macfelda nevyloučil, že s žalovaným o opravách jednal. Navíc z jeho výslechu vyplynulo, že pan Smetana a pan Žaloudek byli zaměstnáni u ENTRACON TRADE, s. r. o., a že pracovní poměr většiny zaměstnanců, včetně pana Katony, skončil k 30. 9. 2009. První oprava byla provedena ve dnech 30.
9. - 1. 10. 2009. Pánové Žaloudek, Smetana a Katona byli přitom zaměstnanci ENTRACON TRADE, s. r. o., do 30. 9. 2009, pan Katona tedy s opravou započal ještě jako zaměstnanec ENTRACON TRADE, s. r. o., nikoliv žalobkyně. Tvrzení žalobkyně, že oprava byla provedena na základě telefonické objednávky žalovaného jejími zaměstnanci, nebylo prokázáno. Uváděl to jako účastník pouze Ing. Hovanec, toto tvrzení však odporuje tomu, co bylo uvedeno shora. Lze těžko předpokládat, že by pan Katona započal s opravou dne 30.
9. 2009 v době, kdy ještě trval jeho pracovní poměr u ENTRACON TRADE, s. r. o., jako zaměstnanec jiné společnosti. Druhá oprava byla prováděna ve dnech 26. 10. - 27. 10. 2009, tedy již v době, kdy se pan Katona stal od 1. 10. zaměstnancem žalobkyně. Není však doloženo, že by i tuto opravu objednával žalovaný u žalobkyně, a bylo to tvrzeno jen ve výpovědi Ing. Hovance. Z výslechu svědka Petra Katony vyplynulo, že on sám jako servisní technik nevěděl, zda před 1. 10. byl zaměstnancem žalobkyně nebo ENTRACON TRADE, s.
r. o., a že v podstatě nerozlišoval, zda mezi uvedenými názvy je nějaký rozdíl; obojí spojoval Ing. Hovanec. Domnívá se však, že na první opravu dne 30. 9. ho vyslala ENTRACON TRADE, s. r. o., nikoliv žalobkyně. Ve prospěch uvedeného svědčí i záznamy o opravě podepsané žalovaným. Na nich je nahoře velkým písmem uveden název ENTRACON, není uvedeno, že jde o ENTRACON, s. r. o., nebo ENTRACON TRADE, s. r. o.; název ENTRACON, s. r. o., s dalšími údaji je uveden mnohem menším písmem v dolní části obou záznamů.
Žalovaný není právník a je tedy možné, že nevěnoval těmto názvům zvláštní pozornost, a za situace, kdy obě opravy prováděl pan Katona, mohl vycházet z toho, že servisní firmou je ENTRACON TRADE, s. r. o. To je pravděpodobné i z toho důvodu, že ani sám pan Katona nevěděl, pro jakou firmu pracuje, a že u první opravy se spíše domníval, že ho tam vyslala ENTRACON TRADE, s. r. o., nikoliv žalobkyně. Nebylo tak zjištěno, že by smluvní vztah vznikl mezi žalobkyni a žalovaným. Stěžovatelka - žalobkyně oba nároky uplatňuje z titulu smlouvy o dílo.
Protože však nebylo zjištěno, že by smlouva o dílo byla uzavřena mezi těmito účastníky, byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně za této situace není aktivně legitimována k podání takových žalob. Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění uvedl zejména následující. Pokud jde o skutkový závěr okresního soudu, že v řízení nebylo zjištěno, že vznikl smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným, z provedeného dokazování bylo prokázáno, že se skutek stal jinak, než tvrdí žalobkyně, a to, že smluvní vztah z kupní smlouvy uzavřené mezi ENTRACON TRADE, s.
r. o., a žalovaným trval. Z žádného důkazu totiž nevyplynulo, že by smluvní vztah mezi ENTRACON TRADE, s. r. o., a žalovaným z kupní smlouvy zanikl, případně že by došlo ke změně závazků z kupní smlouvy vyplývající. Tvrzení žalobkyně, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo, případně jakéhokoliv jiného smluvního vztahu, nenasvědčuje žádný z provedených důkazů a vyvrací je zejména výpovědi svědků Ing. Petra Macfeldy, Petra Katony a nakonec i žalovaného, stejně jako záznamy o návštěvě ze dnů 30.
9. až 1. 10. 2009 a 23. 10. 2009; z nich vyplývá, že žalovaný předmětné opravy, které zahrnovaly i servisní prohlídku stroje v garanční době, objednal u stejných osob, stejným způsobem, na stejném telefonním čísle jako předchozích cca 15 oprav a provedl je stejný servisní technik, který přivezl totožný záznam o návštěvě na stejném hlavičkovém papíře jako v předchozích případech. Proto je nepochybné, že šlo o úkony v rámci trvajícího smluvního vztahu mezi žalovaným a tou firmou, od níž opravovaný stroj koupil.
Naopak z žádného důkazu nevyplývá, že by byly učiněny jakékoliv úkony (nabídka, její akceptace, dohoda o předmětu plnění, času, ceně apod.) směřující k uzavření smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyni. Nevyplývá to dokonce ani z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně (a zároveň jediného společníka ENTRACON TRADE, s. r. o.), který k této otázce vypověděl toliko to, že žalovanému sdělil, že z důvodu neplnění jeho (blíže nespecifikovaných) platebních povinností vyjede "za účelem servisní opravy žalobkyně".
Toto údajné sdělení ovšem nevypovídá nic o uzavření smlouvy jako dvoustranného právního úkonu mezi žalobkyni a žalovaným s konkrétním obsahem (vzájemnými právy a povinnostmi smluvních stran). Pokud odvolatelka v odvolání uvádí, že z výslechu svědka Ing. Petra Macfeldy vyplynulo, že u ENTRACON TRADE, s. r. o., nebyly uvedené opravy objednány, tato firma je neprovedla ani nefakturovala, jedná se o zjevně účelovou dezinterpretaci výpovědi tohoto svědka, neboť ten nic takového nikdy nevypověděl, pouze uvedl, že o těchto skutečnostech neví.
Zda byla či nebyla firma ENTRACON TRADE, s. r. o., v září a říjnu 2009 schopna dostát svým závazkům provádět opravy jí prodaných strojů, je její interní záležitostí, která je pro rozhodnutí této věci právně bezvýznamná. Odvolací soud uvedl, že nelze přisvědčit námitce, že na záznamech o provedení oprav ze dnů 30. 9./1. 10. 2009 a 27. 10. 2009 je uvedeno logo žalobkyně, a že pokud žalovaný nebyl schopen vnímat rozdíl mezi ENTRACON TRADE, s. r. o., a ENTRACON, s. r.
o., "neznalost zákona nikoho neomlouvá, zejména pak podnikatele, který nemusí být právník na to, aby i z praxe věděl, že existuje řada společností, jejichž firmy jsou podobné"; odvolací soud tuto námitku hodnotí jako "nepřípadnou, nemístnou a troufalou". Nelze přehlédnout, že obě uvedené firmy jsou personálně propojeny osobou Ing. Dušana Hovance, který je jediným společníkem ENTRACON TRADE s.r.o. a zároveň jednatelem ENTRACON, s. r. o. Logo hlavičkového papíru, který byl použit pro vyhotovení záznamu o návštěvě a který byl vždy žalovanému při provádění oprav předkládán (tedy nejen v posuzovaných případech, kdy je podle jejích vlastních žalobních tvrzení předkládala žalobkyně, ale i v minulosti, kdy je podle shodných tvrzení účastníků předkládala ENTRACON TRADE, s.
r. o.) neobsahuje ani firmu ENTRACON TRADE, s. r. o., ani ENTRACON, s. r. o., ale zcela jiné označení, a to ENTRACON Engineering Trading Consulting. Jde tedy o logo matoucí, které lze použít (a také bylo použito) pro obě uvedené firmy, případně i pro nějakou firmu další, což byl nepochybně záměr. Tato nekalá a nežádoucí praktika používaná již od počátku 90. let, kdy "podnikatel" založí dvě či více firem obdobného názvu a poté uvádí své obchodní partnery, zaměstnance či další osoby v omyl, zda jedná jménem jednoho, druhého či jiného subjektu, podle toho, jak se to právě hodí, je odsouzeníhodná, nemůže požívat soudní ochrany a už vůbec ji nelze odbýt tvrzením, že její obchodní partner jako podnikatel "nemusí být právník na to, aby i z praxe věděl, že existuje řada společností, jejichž firmy jsou podobné".
Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že v zápatí listů papíru s výše popsanou hlavičkou je drobným písmem uvedena firma ENTRACON, s. r. o., když firmy ENTRACON TRADE, s. r. o., a ENTRACON, s. r. o., v rozhodné době měly totožné sídlo a totožné telefonní a faxové spojení. Při zachování běžné opatrnosti tedy nebylo lze zjistit, že se předkládaná listina netýká firmy ENTRACON TRADE, s. r. o., ale ENTRACON, s. r. o., což byl, jak odvolací soud opakovaně zdůrazňuje, zjevně záměr jednatele (společníka) těchto firem.
Nelze přehlédnout, že ani vlastní zaměstnanci těchto firem nebyli schopni tyto firmy odlišit a dokonce ani nevěděli, u které z nich byli kdy zaměstnáni a která z nich jim dala výpověď. Podle krajského soudu v přezkoumávaném případě dospěl soud prvního stupně i ke správným závěrům právním. Především žalobkyni - stěžovatelce nesvědčí aktivní legitimace k vedení tohoto sporu, neboť neexistuje žádný právní důvod, pro který by se mohla žalobou uplatněného plnění domáhat. Mezi ní a žalovaným nikdy neexistoval žádný smluvní vztah, tedy ani jí tvrzená smlouva o dílo ani jiná smlouva.
Nelze zvažovat ani přiznání tohoto plnění z titulu případného bezdůvodného obohacení, neboť nejsou tvrzeny, natož aby byly prokázány, žádné skutečnosti, z nichž by bylo lze dovodit, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Opravy, které na jeho stroji, zakoupeném od ENTRACON TRADE, s. r. o., provedl svědek Petr Kacona (ke dni 30. 9.
2009, kdy bylo započato s první opravou, prokazatelně zaměstnanec prodávající firmy) byly podle výslovného prohlášení uvedeného v obou záznamech o opravách provedeny v rámci "servisní činnosti na stroji v garanční době". Výklad odvolatelky, že toto prohlášení neznamená, že se jedná o "servisní činnost na stroji v garanční době", tedy o opravu, na niž se vztahuje záruka, ale jen o časový údaj, že oprava byla provedena v době časově spadající do běhu záruční doby, je nesprávný, odporující výkladovým pravidlům gramatickým, logickými i systematickým, ale je i nemravný.
Gramatickým i logickým výkladem doslovného textu tohoto prohlášení nelze totiž dojít k jinému závěru, než že se jedná o garanční (záruční) servisní činnost, kterou je prodávající povinen provést bezplatně. Výklad prezentovaný žalobkyni by postrádal logiku, neboť časový údaj, že oprava byla provedena v době časově spadající do běhu záruční doby, vyplývá z data uvedeného na listině a není třeba tuto skutečnost prohlašovat. Je tedy nepochybné, že se žalovaný tím, že na jeho stroji byla provedena v záruční době záruční oprava, nemohl bezdůvodně obohatit.
V konkrétnostech uvádí zejména následující:
"a) skutkový závěr, že mezi stěžovatelem a vedlejším účastníkem nebyl uzavřen smluvní vztah, je v zásadním nesouladu se skutkovými zjištěními, b) skutkový závěr, že vedlejším účastníkem byly uplatněny řádným způsobem reklamační vady a že odpovědnost za tyto vady nese prodávající společnost ENTRACON TRADE s.r.o. nebo stěžovatel, je v zásadním nesouladu se skutkovými zjištěními, resp. žádná taková skutková zjištění učiněna nebyla, c) skutkový závěr, že opravy provedla společnost ENTRACON TRADE s.r.o.
nebo stěžovatel na objednávku a pro společnost ENTRACON TRADE s.r.o., je v zásadním nesouladu se skutkovými zjištěními, resp. žádná taková skutková zjištění učiněna nebyla, d) právní závěr, že se vedlejší účastník nemohl na úkor stěžovatele provedením opravy bezdůvodně obohatit, je bez skutkového prokázání závěrů uvedených výše pod písm. b) a c) v extrémním nesouladu se skutkovými okolnostmi, které v řízení vyšly najevo, e) "odvolací soud se v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevypořádal s námitkami stěžovatele, že reklamace nebyla vedlejším účastníkem uplatněna, stěžovatel za záruční vady nenesl žádnou odpovědnost, stěžovatel neměl uzavřenu se společností ENTRACON TRADE s.r.o.
žádnou dohodu, na základě které by pro tuto společnost opravy prováděl, a v případě předmětných oprav se nejednalo o vady, na které by se záruka vůbec vztahovala, ale o vady vzniklé v důsledku nevhodného užití stroje."
Takový stav však v posuzované věci zjištěn nebyl.
Obecné soudy, hlavně pak odvolací soud, své názory objektivně, racionálně logicky akceptovatelně odůvodnily. Tutéž kvalitu mají i reakce odvolacího soudu na odvolací námitky stěžovatelky. Názory odvolacího soudu byly přijaté nikoli jen na základě subjektivního pohledu (jak namítá stěžovatelka), ale jsou objektivizovány předloženou racionální argumentací. V rozhodnutí odvolacího soudu lze spatřovat i étos, pokoušející se brojit proti obcházení či zneužívání práva nebo proti jednání v kontrapozici dobrých mravů, což lze jako úsilí obecných soudů o nalezení obecně akceptovatelné (a tudíž předvídatelné a nikoli jen subjektivní) spravedlnosti jen kvitovat.
Ústavní soud dále poukazuje na novelu zákona o Ústavním soudu, provedenou zákonem č. 404/2012 Sb., účinnou od 1. 1. 2013. V důsledku této novely zní nyní ustanovení § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu následovně: "(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.".
Tudíž, tato právní úprava umožňuje Ústavnímu soudu odmítnout ústavní stížnost jen s takovým odůvodněním, ve kterém by byl pouze uveden zákonný důvod odmítnutí [v nynějším případě § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Vychází se z předpokladu, že v takovém případě se Ústavní soud ztotožnil (z ústavně právních hledisek) s názory soudu nižších stupňů, které přitom byly adekvátně a přesvědčivě odůvodněny.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. července 2013
Ivana Janů, v. r. předsedkyně senátu