I.ÚS 501/26 ze dne 25. 3. 2026
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele V. A., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, právně zastoupeného JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem, sídlem Telečská 7, Jihlava, proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v postupu Okresního soudu v Jihlavě, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud určil, že neumožněním osobní účasti stěžovatele na jednání konaném dne 9. 12. 2025 u Okresního soudu v Jihlavě ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 243/2025 bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Přípisem ze dne 8. 12. 2025 Okresní soud v Jihlavě (dále jen "okresní soud") informoval stěžovatele, že jeho žádosti o eskortu k zajištění jeho účasti na jednání dne 9. 12. 2025 nebylo vyhověno a nebyl shledán ani důvod k odročení jednání, neboť spojení s využitím videokonference se pokládá za obdobu fyzické přítomnosti v jednací síni (§ 102a občanského soudního řádu) a jako takové vyhovuje základnímu právu být přítomen při soudním jednání.
3. V podané ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že projednání věci v jeho přítomnosti je základní procesní garancí. Ačkoliv moderní technologie, jako je videokonference, mohou být legitimním nástrojem pro zefektivnění justice, jejich použití nesmí degradovat ústavní podstatu práva na přítomnost u soudu. Pokud se stěžovatel výslovně domáhá osobní účasti, musí soudy jasně prokázat existenci závažných, opodstatněných důvodů veřejného zájmu, kterým by odepření tohoto práva proporcionálně odůvodnily. V posuzované věci okresní soud postupoval čistě mechanicky, bez řádného odůvodnění pouze neformálním přípisem rozhodl, aniž by logicky zdůvodnil podmínky a možnosti zajištění eskorty. Přístup okresního soudu svědčí o nepřípustné bagatelizaci práva na spravedlivý proces.
4. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky řízení, kladené zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není a ústavní stížnost je nepřípustná.
5. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemají k dispozici prostředky, kterými by mohly protiústavní stav napravit (věc je pro ně definitivně "uzavřena").
6. V nyní posuzovaném případě stěžovatel namítá, že k porušení jeho základních práv došlo neumožněním jeho osobní účasti na jednání okresního soudu.
Tato potenciální vada však představuje důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 3 občanského soudního řádu, který se týká právě situací, kdy byla účastníkovi řízení v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Žaloba pro zmatečnost je tedy prostředkem k ochraně práv, který je stěžovatel povinen před podáním ústavní stížnosti vyčerpat (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nadto Ústavní soud upozorňuje, že je mu z komunikace s okresním soudem známo, že příslušné řízení, kterého se týká posuzovaná ústavní stížnost, nebylo dosud skončeno. Stěžovatel tedy bude mít k dispozici i řádné a popř. další mimořádné opravné prostředky pro ochranu svých práv.
7. Vzhledem k výše uvedenému soudkyně zpravodajka ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítla [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. března 2026 Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka