Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
I.ÚS 511/04
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti společnosti MEGA, a.s., IČ 44567146, se sídlem Praha 9, Drahobejlova 1452/54, zastoupené JUDr. Kristýnou Škampovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Brno, Pellicova 8a, proti rozhodnutí Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 11. června 2004, č.j. 130742/04/214540/286, a proti jinému zásahu tohoto úřadu do práv stěžovatelky prováděním daňové kontroly daně z příjmů právnických osob za roky 1998 - 2000, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí finančního úřadu o námitce vůči postupu pracovníků Finančního úřadu v Ústí nad Labem.
Stěžovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud zakázal finančnímu úřadu zasahovat do jejích práv a aby mu přikázal řádně a znovu projednat zprávu o daňové kontrole týkající se daně z příjmu právnických osob za roky 1998 až 2000, a to v souladu s ustanovením § 16 zákona č. 337/1992 Sb. Ústavní soud si v prvé řadě vyžádal vyjádření Finančního úřadu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Z vyjádření finančního úřadu bylo zjištěno, že stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí rovněž správní žalobu, která byla vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Ca 164/2004. Tuto okolnost potvrdil i krajský soud a uvedl, že stěžovatelka podala i další správní žaloby vedené pod sp. zn. 15 Ca 165/2004 a 15 Ca 174/04.
Podle následné informace Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího správního soudu rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem o správní žalobě vedené pod sp. zn. 15 Ca 164/2004, směřující proti (napadenému) rozhodnutí Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 11. června 2004, č.j. 130742/04/214540/286, svým usnesením ze dne 24. února 2005, kterým správní žalobu odmítl. Následně stěžovatelka podala kasační stížností, vedenou u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 Afs 116/2005, o níž kasační soud do dnešního dne nerozhodl.
Podle ustanovení § 75 odst. 1 Zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv přiznává. Podmínky tohoto ustanovení jsou v souzené věci splněny, poněvadž - jak je zřejmé z předchozí části tohoto usnesení - řízení před správním soudem dosud probíhá, takže stěžovatelčino podání Ústavnímu soudu je zjevně předčasné. V tomto směru se lze dovolat zásady subsidiarity ústavní stížnosti ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu.
Pokud jde o návrh zakázat finančnímu úřadu zasahovat do stěžovatelčiných práv a přikázat mu řádné projednání věci, konstatuje Ústavní soud, že nelze zakázat zásah, který již byl v podobě napadeného rozhodnutí v této věci realizován. To platí tím spíše v daném případě, kdy probíhá před správními soudy řízení o zrušení tohoto rozhodnutí se týkající. Takový postup je z povahy věci vyloučen.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) Zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. V projednávané věci tato okolnost nastala, a proto Ústavní soud návrh odmítl.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. prosince 2005
Vojen Güttler v.r.
soudce zpravodaj