Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného Mgr. A. B., advokátkou, aby nálezem zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000, a přikázal mu, aby obnovil stav před porušením práva tím, že ve věci rozhodne, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
V návrhu ústavní stížnosti, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 25. 1. 2001, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000.
Stěžovatel podal dne 30. října 2000 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na vydání usnesení, kterým by krajský soud nařídil předběžné opatření, spočívající v povinnosti Č., a. s., zdržet se výkonu oprávnění ze zástavní smlouvy.
Stěžovatel namítá, že podle ustanovení § 75 odst. 4 o. s. ř., v platném znění, musí být o návrhu na předběžné opatření rozhodnuto do sedmi dnů poté, co byl podán. Tato lhůta je stanovena ustanovením § 75 o. s. ř., jež nabylo účinnosti dne 1. 1. 2001. S ohledem na ustanovení § 355 a násl. občanského soudního řádu, v platném znění, měl Krajský soud v Ústí nad Labem povinnost rozhodnout nejpozději dne 8. 1. 2001, což však neučinil.
Stěžovatel je toho názoru, že postupem krajského soudu došlo k porušení ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Tím, že krajský soud nedodržel zákonem stanovenou lhůtu k rozhodnutí, porušil jako orgán státní moci jeho ústavou zaručené právo.
Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že jeho podání obsahuje, kromě ústavní stížnosti, pouze přípis Krajskému soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2000, ve kterém stěžovatel navrhuje, aby soud nařídil předběžné opatření. Navíc stěžovatel ve své ústavní stížnosti ani netvrdí, že by se byl o odstranění průtahů způsobených soudem pokusil zákonem předvídaným postupem, jak mu umožňuje ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 26 a násl. zákona č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě se stěžovatel neobrátil se stížností na postup soudu ohledně průtahů v řízení na orgány státní správy soudů.
Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k úloze Ústavního soudu rozhodovat jen takové případy, kdy se ochrany práv a svobod již nelze domáhat jiným zákonným způsobem, nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. února 2001
JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu