Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele Dana Smrčky, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti usnesení Nevyššího soudu č. j. 30 Cdo 3116/2023-197 ze dne 30. 1. 2024 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 107/2023-161 ze dne 31. 5. 2023, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Řízení se zastavuje.
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2024, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Podáním, doručeným Ústavnímu soudu následujícího dne, vzal stěžovatel ústavní stížnost v celém rozsahu zpět.
2. Protože byly naplněny podmínky podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ("zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud řízení zastavil.
3. Ústavní soud, aniž by podrobněji hodnotil postup či motivaci stěžovatele pro zpětvzetí stížnosti, nevyhověl bez odkladu jeho žádosti o vydání rozhodnutí (doručené 15. 3. 2024), kterým Ústavní soud řízení zastaví. Učinil tak s ohledem na závěry usnesení sp. zn. I. ÚS 2888/23 ze dne 13. 12. 2023 (dostupného na https://nalus.usoud.cz), v němž se zabýval otázkou zpětvzetí ústavní stížnosti a požadavky plynoucími z čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na které Ústavní soud v podrobnostech odkazuje.
4. V citovaném usnesení Ústavní soud mimo jiné vyložil, že řízení o ústavní stížnosti je ovládáno zásadou dispoziční, která se projevuje zejména tím, že je lze zahájit pouze na návrh (viz § 27 a § 72 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu). Dalším projevem této zásady je možnost stěžovatele (navrhovatele) vzít ústavní stížnost zpět, a to až do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě (§ 77 zákona o Ústavním soudu).
5. Zákon na zpětvzetí ústavní stížnosti vyjma obecných náležitostí podání další požadavky neklade; je proto zcela na stěžovateli zda vůbec, z jakého důvodu a v jakém rozsahu vezme podanou ústavní stížnost zpět. Řízení je zastaveno až poté, co o tom rozhodne Ústavní soud formou usnesení (§ 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), nikoli dříve, např. doručením zpětvzetí Ústavnímu soudu. K podání stěžovatele ze dne 15. 3. 2024, kterým bez bližšího vysvětlení žádal (de facto urgoval) zastavení řízení v návaznosti na zpětvzetí ústavní stížnosti ze dne 29.
2. 2024, Ústavní soud poznamenává, že zpětvzetím ústavní stížnosti se navrhovatel vystavuje riziku, že o zastavení řízení nebude ve lhůtě pro podání stížnosti rozhodnuto, čímž mu bude znemožněno případně zahájit včas nové řízení o ústavní stížnosti v téže věci. Do zastavení řízení o původní ústavní stížnosti se podání v téže věci zásadně považují za podání ve věci dříve zahájené a nové řízení se jím nezahajuje. Uvedené procesní opatření zamezujíce nepřípustnému jevu označovanému jako "forum shopping", který spočívá zjednodušeně řečeno v tom, že si účastník k obraně svých práv "vybere" takový soud (v tomto případě rozhodující soudce a soudní těleso), o němž se domnívá, že před ním má největší šanci na úspěch (srov. usnesení sp. zn. IV.
ÚS 2421/23 ze dne 4. 10. 2023, bod 9; nález sp. zn. II. ÚS 859/23 ze dne 23. 8. 2023, bod 32; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. května 2024
Jan Wintr v. r. předseda senátu