Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 10. 2003, č. 530 701 246, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") ze dne 27. 10. 2003, č. 530 701 246, a současně žádá, aby Ústavní soud předběžným opatřením uložil ČSSZ povinnost "hned uvolnil výplatu část. in. důchodu". Citovaným rozhodnutím byla stěžovateli podle ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 582/1991 Sb."), zastavena výplata částečného invalidního důchodu.
ČSSZ v odůvodnění tohoto rozhodnutí poukázala na skutečnost, že se stěžovatel nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, přestože byl na možnost zastavení výplaty tohoto důchodu upozorněn. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že napadené rozhodnutí je zmatečné, nepřezkoumatelné a že porušuje jeho práva zakotvená v čl. 3, čl. 4 a v čl. 10 Ústavy ČR, jakož i v čl. 1, čl 3 odst. 3, čl. 30 odst. 1, 2 a 3 a v čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v "Evropské úmluvě o lidských právech a svobodách".
"Opakovaně žádá soud", aby mu ustanovil advokátku Mgr. P. F. Stěžovatel konečně poukazuje na to, že před Ústavní soudem probíhá na základě jím podané ústavní stížnosti ze dne 24. 9. 2003 řízení ve věci jeho plného invalidního důchodu.
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V předmětné věci bylo ústavní stížností napadeno citované rozhodnutí ČSSZ, vůči němuž se v souladu s ustanovením § 89 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí. Proti rozhodnutí ČSSZ ve věci důchodového pojištění lze podle § 89 citovaného zákona - s výjimkami uvedenými v odst. 2 tohoto předpisu - podat žalobu, o níž v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje ve správním soudnictví soud. Je tedy zřejmé, že stěžovatel, který nevyužil svého práva podat správní žalobu, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu uvedené zákony poskytují.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přitomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud se za tohoto stavu již nezabýval návrhem stěžovatele na vydání předběžného opatření, jakož i otázkou jeho právního zastoupení, neboť by to bylo nadbytečné.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 26. ledna 2004
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj