Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Majnera, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. října 2024 č. j. 64 Co 426/2024-263, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Návrh, označený jako ústavní stížnost, kterým se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, nesplňoval náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel v tomto podání sdělil, že si je vědom své povinnosti být zastoupen advokátem. Uvedl, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně podle §18c zákona o advokacii. Česká advokátní komora dne 4. 2. 2025 vydala rozhodnutí č. j. 10.01-000002/25-0002, kterým nebyl stěžovateli advokát určen. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu k Městskému soudu v Praze, která, jak zjistil Ústavní soud, je vedena pod sp. zn. 10 A 63/2025. Pravděpodobnou dobu vydání rozhodnutí k žádosti Ústavního soudu odhaduje Městský soud v Praze na přibližně za rok.
2. Ústavní soud stěžovatele v nedávné minulosti poučil o nutnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Stejně tak učinil i v nyní projednávané věci a vyzval stěžovatele k odstranění vad podání přípisem ze dne 8. 4. 2025. Na to stěžovatel zareagoval tak, že Ústavní soud požádal o poskytnutí lhůty alespoň v délce 30 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho výše uvedené žalobě.
3. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud pojal pochybnosti, zda byla vůbec stěžovatelova ústavní stížnost podána v zákonem stanovené lhůtě, obrátil se s dotazem na Okresní soud Plzeň-město, kdy bylo napadené usnesení stěžovateli doručeno. Tento sdělil, že tomu tak bylo dne 4. 12. 2024.
4. Ústavní stížnost je podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, jež zákon stěžovateli poskytuje. V daném případě tedy od doručení napadeného usnesení Krajského soudu v Plzni. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy stěžovateli skončila dne 4. 2. 2025. Jelikož stěžovatel podal ústavní stížnost dne 19. 2. 2025, je evidentní, že tak učinil opožděně. Na tomto konstatování nic nemění ani skutečnost, že se na Českou advokátní komoru obrátil s žádostí o určení advokáta již dne 19. 12. 2024. V takovém případě měl stěžovatel možnost z opatrnosti podat ústavní stížnost v zákonné lhůtě ještě před jejím rozhodnutím.
5. Z uvedených důvodů soudkyně zpravodajka podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. června 2025
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka