Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., právně zastoupeného JUDr. Adamem Wilkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Hradní 640/3, 680 01 Boskovice, proti zásahu Krajského soudu v Brně spočívajícímu v průtazích při rozhodování o návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Protože návrh trpěl vadami, spočívajícími především v absenci právního zastoupení, byl stěžovatel vyzván k jejich odstranění a poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Současně byl upozorněn na možnost využití určení advokáta podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
3. Stěžovatel požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta a bylo mu vyhověno. Advokát JUDr. Adam Wilk převzal právní zastoupení stěžovatele a podáním došlým dne 24. dubna 2009 pak ústavní stížnost doplnil tak, že vyhověl pokynu stěžovatele a text stížnosti vypracovaný stěžovatelem do tohoto podání převzal.
5. Ústavní stížnost lze přijmout ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
6. Tímto procesním prostředkem k ochraně práva se rozumí i návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7. Stěžovatel netvrdil, že by tento prostředek využil, k návrhu nepřipojil žádnou listinu, ze které by skutečnost o využití tohoto prostředku alespoň zprostředkovaně plynula, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než konstatovat, že stěžovatel nevyužil opravné prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práva poskytuje.
9. Ústavní soud je přesvědčen, že v souzeném případě není s ústavní stížností spojen tak silný a významný veřejný zájem, jenž by ospravedlňoval neodmítnout nepřípustný návrh: opačný postup by měl sledovat zejména ten účel, aby řešení otázky ústavní stížností nastolené dopadlo na širší okruh případů se znaky patřičné obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním řízením; k takovému závěru však Ústavní soud nedošel.
10. Protože návrh nevyhověl podmínkám stanoveným v § 72 odst. 3, jakož i § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, bylo o něm jako o návrhu nepřípustném rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 1. července 2009
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj