Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. T. M. a Ing. M. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2011 sp. zn. 28 Cdo 2457/2011, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 7. 2010 č. j. 14 C 53/2008-654, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 5. 11. 2010 č. j. 14 C 53/2008- 783 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2010 č. j. 28 Co 678/2010-811, spojenou s návrhem na zrušení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, kterou Ústavní soud obdržel dne 6. 1. 2012, se stěžovatelé domáhali zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Předmětná stížnost však postrádala formální a obsahové náležitosti, kladené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na ústavní stížnost. Ústavní soud proto stěžovatele podrobně o veškerých nutných náležitostech ústavní stížnosti poučil (včetně poučení o povinnosti účastníků řízení být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem) a vyzval je, aby ve stanovené lhůtě nedostatky svého návrhu odstranili.
Doporučený dopis ze dne 10. 1. 2012, obsahující uvedené poučení a výzvu, aby nedostatky návrhu odstranili ve lhůtě 20 dnů ode dne jeho doručení, převzal stěžovatel dle doručenky dne 11. 1. 2012 a stěžovatelka dne 14. 1. 2012. Reagovali přípisem ze dne 1. 2. 2012, ve kterém obsáhle polemizují s povinností být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem; takové zastoupení odmítají a závěrem tohoto podání navrhli, aby Ústavní soud zrušil ust. § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které uvedenou povinnost stanoví.
Z uvedeného je zřejmé, že ani ve stanovené lhůtě, leč ani do dnešního dne vady návrhu odstraněny nebyly. Z podání ze dne 1. 2. 2012 sice vyplývá, že - podle názoru stěžovatelů - je jejich návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem úplný; to však na jeho zjištěných objektivních nedostatcích samozřejmě nemůže nic změnit. I člověk práva zcela neznalý, což stěžovatelé - jak vyplynulo z obsahu jejich podání - zřejmě nejsou, musí po přečtení podrobného a přehledného poučení přinejmenším pochopit, že účastník řízení před Ústavním soudem je povinen být zastoupen advokátem a právní názor stěžovatelů neumožňuje Ústavnímu soudu jejich návrh k meritornímu projednán přijmout. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je tím odmítnut i akcesorický návrh na zrušení shora citovaného zákonného ustanovení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 12. dubna 2012
Vojen Güttler soudce zpravodaj