Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. M., v níž navrhuje zrušení ustanovení § 260 a § 261 zákona č. 140/1961 Sb. (trestní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 22. 11. 2000 podal stěžovatel M. M. ústavní stížnost, ve které navrhuje "zrušení paragrafů, které zavánějí dávnou minulostí a jsou velmi snadno zneužitelné, jde zejména o §§ 260 a 261 a jejich vypuštění z trestního zákona". Tento návrh odůvodňuje tím, že uvedená ustanovení jsou dle jeho názoru v rozporu s Ústavou ČR a s Listinou základních práv a svobod, neboť "omezují svobodu slova, práva na informace, svobodu shromažďování a diskriminují občany s jinými pohledy na věc, přímo svobodu myšlení. Navíc jsou zneužívány bývalými komunisty v policii a soudech k perzekuci osob nesouhlasících se současným režimem a k pronásledování vlastenců". Stěžovatel poukazuje na to, že k omezení jím uváděného bezpráví a nesvobody by jistě přispělo vypuštění §§ 260 a 261 z našeho trestního zákona.
Ústavní soud dospěl k následujícímu závěru.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) podmiňuje podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení fyzickou nebo právnickou osobou podáním ústavní stížnosti toliko za podmínek uvedených v ustanovení jeho § 74. Návrh na zrušení zákona anebo jeho jednotlivých ustanovení proto může být podán jen spolu s ústavní stížností, pokud uplatněním zákona anebo jeho jednotlivých ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a jestliže podle tvrzení stěžovatele je zákon anebo jeho jednotlivá ustanovení v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Stěžovatel však návrh na zrušení ustanovení § 260 a § 261 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek výše uvedených, tj. spolu s ústavní stížností, nepodal. Uvedený návrh tedy byl podán osobou neoprávněnou.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán osobou zjevně neoprávněnou [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. prosince 2000
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj