Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. L. K., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 6 Ads 32/2008 - 151, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2007, čj. 1 Cad 67/2006 - 60, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 3. 2009, stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí, kterými byla odmítnuta její kasační stížnost a zamítnuta její žaloba v souvislosti se snížením dávek sociální péče. Podání stěžovatelky nesplňuje náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť si je sepsala sama a není zastoupena advokátem, jak to pro řízení před Ústavním soudem vyžaduje § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu").
Jak Ústavní soud zjistil, podala stěžovatelka v minulosti celkem patnáct ústavních stížností, z nichž třinácti nebylo vyhověno pro stejnou vadu - absenci povinného právního zastoupení. Stěžovatelka byla přitom opakovanými výzvami Ústavního soudu průběžně poučována, jaké náležitosti má ústavní stížnost splňovat. Je velmi dobře informována o tom, jaké požadavky klade zákon na řádnou ústavní stížnost. Je tedy nadbytečné ji znovu formálně vyzývat k odstranění vad ústavní stížnosti, pokud ani předchozí takové opakované výzvy Ústavního soudu zjevně nerespektovala.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh stěžovatelky odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. března 2009
František Duchoň soudce Ústavního soudu