Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného Mgr. Julií Filipovou, advokátkou, se sídlem AK v Horšovském Týně, Nádražní 73, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 12 Co 379/2010-229 ze dne 24. 11. 2010 za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení, a 1) Mgr. et Mgr. P. H., 2) nezl. F. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Stěžovatel tvrdil, že citovaným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho základního práva na rodičovskou výchovu a péči o dítě dle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, neboť soud svěřil nezletilého vedlejšího účastníka do výlučné výchovy matky, a to zejména pro osobnostní rozdíly každého z rodičů a z důvodů zdravotních dispozic na straně nezletilého.
7. Ústavní soud již svoji judikaturou vymezil, že není-li možná společná výchova, pak má být preferována střídavá výchova rodičů, avšak jen tam, kde k tomu jsou dány i další předpoklady (viz nález sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. února 2010, dostupný in http://nalus.usoud.cz). V souzeném případě se jako jedinou překážkou jeví zdravotní stav nezletilého a získání základních návyků, plynoucích z požadavku na přizpůsobení se pravidelnému režimu, danému školní docházkou.
8. Hyperaktivita a nepozornost dítěte se může oslabovat, anebo naopak pregradovat v závažnější poruchy. Skutečností však zůstává, že až 50% jedinců, u nichž je syndrom ADHD vůbec správně diagnostikován, setrvává až do pozdní dospělosti.
9. Ústavní soud je toho názoru, že obecné soudy se zřetelem k okolnostem dospěly ke správným závěrům; současně je však nepochybné, že je na konci školního roku 2010/2011 nutné zjistit, jak se zdravotní stav nezletilého změnil, resp. přikročit k nezpochybnitelnému stanovení diagnózy zvlášť k tomu určenými odborníky, a to znalci v oboru dětské a dorostové psychiatrie; zároveň musí být postaveno na jisto, zda je vhodné zahájit léčbu i z hlediska dětské psychofarmakologie. V případě pochybností by měl být vyžádán posudek jediného samostatného klinického pracoviště v oboru dětské psychiatrie v České republice - Dětské psychiatrické kliniky Univerzity Karlovy 2. Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol.
10. Absolvováním rozhodující části školního roku 2010/2011 nezletilým je v tomto případě změnou poměrů ve smyslu ustanovení § 26 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v znění pozdějších předpisů. Zjistí-li soudy při novém rozhodování, že komunikace mezi rodiči není fatálně rozvrácena, zváží nařízení společné rodinné terapie (ustanovení § 100 odst. 3 o. s. ř.).
11. Z obsahu ústavní stížnosti je zjevné, že stěžovatel svoji ústavněprávní argumentaci předestřel jen jako nesouhlas s rozhodnutími obecných soudů. Ta se však ke dni rozhodnutí opírala o relevantní zjištění a odůvodnění jejich výroků nepostrádají požadovanou míru logiky a racionálního úsudku. Soudy nesledovaly jen zájmy rodičů - a v tomto směru implicite přistupovaly i k ochraně jejich základních práv plynoucích z čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - nýbrž, a to Ústavní soud zdůrazňuje, že zcela správně, zájem nezletilého - tj. dítěte samotného.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. dubna 2011
Vojen Güttler v. r. předseda senátu